15 C 265/2021-37 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným dne 27. 4. 2021 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 27. 8. 2008. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit v částce 13 120 Kč, jenž sestává z půjčky ve výši 8 000 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 5 120 Kč, a to ve 40 týdenních splátkách po 328 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, takže právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Výše uvedená smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne 3. 6. 2009. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 5 857 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 1. 7. 2015 svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 7 263 Kč. V souladu se smluvními podmínkami bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá pouze z jistiny ve výši 7 263 Kč. [právnická osoba] S.á.r.l. postoupila s účinností ke dni 24. 8. 2018 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též zákonný úrok z prodlení ve výši z dlužné jistiny 7 263 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala ke splnění dluhu upomínkou ze dne 12. 4. 2021. 2. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného (které žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru) je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne 17. 11. 2011 ve věci C -327/10 [právnická osoba], proti [anonymizována dvě slova]. [příjmení]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 27. 8. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 5 120 Kč, a to ve 40 týdenních splátkách po 328 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupila svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l. [právnická osoba] S.á.r.l. za žalovaným včetně příslušenství byla ke dni 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni a žalovanému tato skutečnost byla písemně oznámena. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 12. 4. 2021 odeslaným dne 14. 4. 2021. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Římské úmluvy o právu použitelném pro smluvní závazky [číslo], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 t se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Smluvní strany si však rozhodné právo pro svůj závazkový vztah nezvolily. Soud proto aplikoval právo České republiky podle čl. 4 odst. 2 této úmluvy, jelikož smlouva nejúžeji souvisí se zemí, v níž má strana, která je povinna plnit předmět smlouvy, v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště. 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“. 10. Podle § 657 obch. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 11. Dle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obch. zák je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 12. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. 13. Podle § 524 odst. 1 obč. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2 citovaného ustanovení). 14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a poplatky. Této své povinnosti žalovaný nedostál a po zesplatnění úvěru a postoupení pohledávky na žalobkyni zůstal jí dlužen žalovanou částku 7 263 Kč. Výše žalované pohledávky ostatně nebyla v řízení nikterak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 7 263 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení. 15. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupen