16 C 147/2020-62 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 87 432,62 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla následující: Žalobkyně na základě smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne 22. 8. 2011 vede pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě smlouvy o kreditní kartě poskytla žalobkyně žalované úvěr na kreditní kartě ve výši 200 000 Kč, který je veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná tuto částku vyčerpala dne 15. 6. 2017 tak, že jí byla bezhotovostním převodem zaslána na její běžný účet č. [bankovní účet]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ztratila smluvní dokumentaci, na základě které byl žalované tento úvěr z kreditní karty poskytnut, je nucena dlužnou částku na žalované vymáhat jako bezdůvodné obohacení. Na dlužnou částku 200 000 Kč žalovaná částečně platila, zbývající dlužnou částku ve výši 87 432,62 Kč však nezaplatila, ani přes výzvu žalobkyně ze dne 11. 2. 2020. Žalobkyně má za žalovanou několik pohledávek v celkové výši daleko přesahující částku, kterou uplatňuje v tomto řízení. U Okresního soudu v Mladé Boleslavi je pod sp. zn. 13 C 198/2020 vedeno řízení o zaplacení částky 335 775,26 Kč s příslušenstvím (pohledávka žalobkyně za žalovanou z titulu nepovoleného debetu). U Městského soudu v Praze jsou pak vedena řízení sp. zn. 13 Cm 72/2020 o zaplacení 1 375 464 Kč s příslušenstvím (pohledávka žalobkyně za žalovanou z nesplaceného úvěru zajištěného směnkou) a sp. zn. 53 Cm 72/2020 o zaplacení částky 356 636 Kč s příslušenství (pohledávka žalobkyně za žalovanou z nesplaceného úvěru zajištěného směnkou). [příjmení] 146 000 Kč, která byla žalovanou vložena dne 26. 11. 2019 na účet žalobkyně, byla žalobkyní použita na částečnou úhradu všech těchto pohledávek a zohledněna v žalovaných částkách každého výše uvedeného soudního řízení. Na úhradu pohledávky žalobkyně, kterou po žalované uplatňuje v tomto řízení, žalobkyně použila z částky 146 000 Kč částku 13 761,39 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává, neboť dlužnou částku uhradila v listopadu 2019 vkladem hotovosti prostřednictvím vkladomatu [právnická osoba] Poté, co žalobkyně vysvětlila, jakým způsobem částku uhrazenou prostřednictvím vkladomatu započítala na své jednotlivé pohledávky za žalovanou, žalovaná u jednání soudu uvedla, že uznává, že dluh existuje, a že respektuje, jakou částku žalobkyně započítala na úhradu nyní posuzované pohledávky. Žalovaná tedy netvrdila, že by na dluh uhradila více, než v řízení tvrdí žalobkyně. 3. K projednání věci soud nařídil jednání. 4. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 200 000 Kč a že se jednalo o úvěr ke kreditní kartě. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalovaná na dluh posuzovaný v tomto řízení uhradila v listopadu 2019 částku 13 761,39 Kč, poté již žalovaná na tento dluh ničeho nehradila. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu soud zjistil, že byla uzavřena dne 22. 8. 2011 mezi žalobkyní a žalovanou, že na jejím základě se žalobkyně zavázala zejména poskytnout žalované bankovní službu běžný účet číslo [bankovní účet] v měně účtu Kč, a že nedílnou součást smlouvy tvořily především všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s jejichž zněním žalovaná vyjádřila podpisem smlouvy souhlas (prokázáno smlouvou o zřízení a vedení bankovního účtu). Z výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 15. 6. 2017 do 4. 7. 2017 soud zjistil, že žalobkyně bezhotovostně převedla na účet žalované částku 200 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu ke kreditní kartě). Ze směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2020, č.j. 13 Cm 72/2020-15 soud zjistil, že žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně se žalovaným částku 1 375 464 Kč s příslušenstvím a ze směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2020, č.j. 53 Cm 72/2020-23 soud zjistil, že žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 356 636 Kč s příslušenstvím (prokázáno směnečným platební rozkazem čj. 13 Cm 72/2020-15 a č.j. 53 Cm 72/2020-23). Ze žaloby ze dne 29. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně uplatnila vůči žalované nárok na zaplacení částky 335 775,26 Kč s příslušenstvím (prokázáno žalobou ze dne 29. 6. 2020). Řízení je vedeno pod sp. zn. 13 C 198/2020 a z rozsudku ze dne 13 C 198/2020-46 bylo zjištěno, že žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 335 775,26 Kč s příslušenstvím. Žalovaná proti citovanému rozsudku podala odvolání, které jí usnesením ze dne 8. 1. 2021, č.j. 13 C 198/2020-53 bylo uloženo odůvodnit do 22. 1. 2021, žalovaná je však neodůvodnila. Následně byla věc předložena Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání (prokázáno rozsudkem ze dne 26. 11. 2020, č.j. 13 C 198/2020-46, odvoláním žalované ze dne 21. 12. 2020, usnesení ze dne 8. 1. 2021, č.j. 13 C 198/2020-53, předkládací zprávou ze dne 26. 1. 2021). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože jí byla dne 11. 2. 2020 zaslána předžalobní upomínka a dne 27. 2. 2020 byla vyzvána k vrácení dlužné částky emailem (prokázáno výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 2. 2020 včetně dodejky, email ze dne 27. 2. 2020). 7. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, neboť mezi účastníky nebylo sporné, jakou částku žalovaná na dluh uhradila. 8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila (srov. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), když žalobkyně poskytla žalované částku 200 000 Kč, žalovaná však uvedenou částku žalobkyni ani po výzvě nevydala, uhradila pouze celkem 112 567,38 Kč, zbývající částku 87 432,62 Kč nevydala ani po výzvě a bez právního důvodu si ji ponechala. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 10. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (§ 1958 odst. 2 o. z.), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 158,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 372 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku, paušální náhrady ve výši 900 Kč za tři úkony (podání žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne 10. 11. 2020 a účast žalobkyně na jednání u OS [obec] dne 29. 1. 2021) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a cestovného ve výši 886,80 Kč (cesta z [obec] do [obec] a zpět – 160 km osobním vozidlem Peugeot 508, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 4,2 l [číslo] km za 27,20 Kč a náhradním koeficientu 4,40 Kč/km) dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 12. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.