19 C 239/2021-60 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatils částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 25. 10. 2008. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou půjčku zavázala vrátit v částce 8 200 Kč, jenž sestává z půjčky ve výši 5 000 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 3 200 Kč, a to ve 40 týdenních splátkách po 205 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, takže právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Výše uvedená smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne 1. 8. 2009. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 610 Kč. 2. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 1. 7. 2015 svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 7 590 Kč. V souladu se smluvními podmínkami bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 5 000 Kč a souhrnného poplatku 2 590 Kč, který v žalobě nazývá kapitalizovaný úrok. [právnická osoba] S.á.r.l. postoupila s účinností ke dni 24. 8. 2018 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem z 18. 9. 2018. Žalobkyně po žalovaném požaduje jistinu dluhu se zákonným úrokem z prodlení a částkou 2 590 Kč jako kapitalizovaným úrokem (souhrnným poplatkem). Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala ke splnění dluhu upomínkou ze dne 5. 5. 2020. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 25. 10. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč, a to ve 40 týdenních splátkách po 205 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupila svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l. [právnická osoba] S.á.r.l. za žalovaným včetně příslušenství byla ke dni 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 5. 5. 2020. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Na dluh uhradil pouze 610 Kč, které žalobkyně započetla na souhrnný poplatek. Shodu s prvopisem potvrzuje [jméno] [příjmení] 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“. 8. Podle § 657 obch. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 9. Dle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obch. zák je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obch. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu se zákonným úrokem z prodlení a souhrnným poplatkem jako úrokem z půjčky. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů Shodu s prvopisem potvrzuje [jméno] [příjmení] právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.