20 C 378/2020-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným v rámci účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] kupní smlouvu, kterou žalovaný od žalobkyně zakoupil koncové zařízení specifikované smlouvou a zavázal se právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit za něj kupní cenu, a to formou pravidelných měsíčních splátek splatných dle vyúčtování služeb. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Jelikož žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, stala se zbývající část kupní ceny splatná dle vyúčtování/finančního vypořádání – dokladu [číslo] vystaveného dne 10. 3. 2014 splatného dne 25. 3. 2014. Původní věřitelka svou pohledávku za žalovaným ve výši 3 200 Kč postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019 s účinností ke dni 7. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této odeslanou mu dne 25. 2. 2020. 2. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na č.l. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu z kupní smlouvy též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, postupoval soud se souhlasem účastníků ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to dodatku k účastnické smlouvě [číslo] ze dne 9. 7. 2013, všeobecných podmínek [právnická osoba] účinných od 26. 1. 2014, všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] účinných od 1. 4. 2007, oznámení – výzvy k plnění ze dne 29. 10. 2013 a vyúčtování splátek za zařízení [číslo] ze dne 11. 3. 2014 má soud za prokázané, že žalovaný jako účastník telefonní stanice č. [tel. číslo] uzavřel dne 9. 7. 2013 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], dodatek k účastnické smlouvy [číslo] jehož součástí byla ujednání o kupní smlouvě, kterou se původní věřitelka zavázala prodat žalovanému koncové zařízení IMEI [číslo] a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou 11 splátek po 400 Kč. Splátky byly splatné současně s vyúčtováním služeb. Bylo ujednáno, že pokud žalovaný neuhradí některou ze splátek, stanou se zbylé splátky okamžitě splatné. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky. Dopisem ze dne 29. 10. 2013 původní věřitelka žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného vyúčtování služeb. Vyúčtováním splátek za zařízení [číslo] ze dne 11. 3. 2014 vyúčtovala původní věřitelka žalovanému zbylé splátky za koncové zařízení ve výši 3 200 Kč se splatností dne 25. 3. 2014. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 11. 11. 2019, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2019 žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným ve výši 3 200 Kč na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 2. 2020 včetně podacího lístku žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky. 8. Pravomoc soudu rozhodovat v této věci vyplývá například z rozhodnutí zvláštního senátu dle zákona č. 131/2002 Sb. č.j. Konf 5/2011-12 ze dne 20.4.2011. 9. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla uzavřena dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Kupní smlouva vtělená do účastnické smlouvy byla uzavřena v souladu s § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 10. V návaznosti na výše provedené dokazování soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu, oprávněný co do důvodu i výše. Kupní smlouvou se žalovaný mimo jiné zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnuté koncové zařízení kupní cenu ve sjednaných splátkách. Této své povinnosti však včas a řádně nedostál a po zesplatnění zůstal žalobkyni dlužen zbylou kupní cenu 3 200 Kč, splatnou dne 25. 3. 2014. Soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovaného uznal povinným zaplatit žalobkyni dlužnou částku 3 200 Kč. Zároveň soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Právo žalobkyně požadovat úroky z prodlení vychází z ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák., jejich výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč, tj. za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění) a náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky v částce 3x 100 Kč a dále 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b a násl. citované vyhlášky je zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, které nepřevyšuje tarifní hodnotu 50 000 Kč a žalobkyni byla v řízení přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právní zástupce žalobkyně, která je advokátem. 12. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.