9 C 13/2021-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 555 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žalobkyně poukázala zejména na následující skutečnosti: žalovaný je vlastníkem osobního automobilu Škoda Octavia, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne [datum] žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 1 755 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný zaplatil dne [datum] pouze částku 500 Kč, zbývající část pohledávky ve výši 1 255 Kč žalobkyni neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval plným uhrazením pohledávky, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen uhradit i náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný též, kdy zároveň i požádal soud o možnost zaplatit žalobkyni pohledávku ve dvou splátkách. V návaznosti na uvedené, soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z výzvy ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 1 755 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Dne [datum] uhradil žalovaný žalobkyni částku 500 Kč, aktuální nesplacená výše příspěvku tedy činila 1 255 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne [datum]. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne [datum]. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází [anonymizováno] z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 555 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil delší než zákonnou, třicet dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s přihlédnutím k postoji žalovaného a jeho žádosti o možnost zaplatit pohledávku žalobkyně ve dvou splátkách. Soud uvádí, že s přihlédnutím k osobě žalobkyně nebude mít poskytnutí delší lhůty plnění vážný dopad do jejích majetkových práv, naopak žalovaného bude motivovat k zaplacení pohledávky v plné výši v soudem stanoveném termínu.