9 C 275/2021-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 15 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v níže uvedených obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). V první části žalobního návrhu žalobkyně uvedla, že vozidlo nebylo pojištěno od 11. 10. 2019 do 31. 1. 2020 [název žalobkyně] proto vyzvala dne 3. 9. 2020 žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 7 345 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen ještě uhradit náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Dále žalobkyně zdůraznila, že vozidlo nebylo pojištěno ani v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020. V tomto případě žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dané období, a to výzvou ze dne 30. 10. 2020, doručenou žalovanému dne 14. 11. 2020. Zde činil základ příspěvku 7 865 Kč. I v tomto případě má žalovaný povinnost zaplatiti žalobkyni částku 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z výzvy ze dne 3. 9. 2020, resp. ze dne 30. 10. 2020 má soud za prokázané, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 7 345 Kč, resp. 7 865 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedených obdobích uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, náklady uplatnění 300 Kč za každé z období. Totéž prokazují i upomínky ze dne 26. 5. 2021, resp. ze dne 16. 6. 2021. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 18. 9. 2020, resp. 13. 1. 2021. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a vymáhání a podle ustanovení § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 810 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úroky z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě zákonné, tj. tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Náhradu nákladů řízení je povinen zaplatiti žalovaný k rukám zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 o. s. ř.).