9 C 329/2021-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a též v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 16. 9. 2020 a následně co do druhé části pohledávky dne 2. 12. 2020 žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku za obě nepojištěná období, sestávajícího ze základu příspěvku v obou případech po částkách 7 930 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč v každém z posuzovaných případů. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen ještě uhradit náklady na vymáhání ve výši. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z výzvy ze dne 16. 9. 2020, resp. 2. 12. 2020 vzal soud za prokázané, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částek 7 930 Kč a 7 930 Kč jako zákonných příspěvků nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedených obdobích uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, náklady uplatnění 300 Kč v každém z posuzovaného období 300 Kč, tj. celkem 600 Kč. Totéž prokazují i upomínky žalobkyně ze dne 2. 6. 2021, resp. 30. 6. 2021. Doručenkami zaslanými na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzvy k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostaly dne 1. 10. 2020, resp. 15. 2. 2021. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedených obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 460 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni soudem přiznanou částku s úrokem z prodlení i nákladů řízení ve lhůtě zákonné, tj. tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem.