11 C 14/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 27. 10. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného televizního poplatku dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jako držitel televizního přijímače byl žalovaný dle zákona zařazen do příslušné evidence žalobkyně a vznikla mu tak povinnost platit dle uvedeného zákona televizní poplatek ve stanovené výši. Za měsíc červenec až prosinec roku 2020 žalovaný televizní poplatek v sazbě 134,67 Kč za měsíc únor a 135 Kč za ostatní měsíce nezaplatil. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně požadovala i kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 27. 10. 2021 ve výši 72,45 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl od 1. 9. 2019 zařazen v evidenci žalobkyně jako poplatník televizních poplatků. Dle předpisu plateb byl žalovaný povinen platit za televizní přijímač poplatek 135 Kč měsíčně (za měsíc únor 2020 pak 134,67 Kč), splatný do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Za období měsíce července až prosince roku 2020 žalovaný předmětný poplatek neuhradil, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 809,67 Kč. K zaplacení této částky byl žalovaný opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 18. 5. 2021, která byla pro žalovaného připravena na poště k vyzvednutí po neúspěšném pokusu o doručení. Žalovaný na výzvy nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto: Právo žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil televizní poplatek, jeho výše (135 Kč měsíčně) i splatnost (do 15. dne každého kalendářního měsíce) vyplývá z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, přičemž dle § 7 odst. 4 poplatník může po dohodě s žalobkyní zaplatit rozhlasový poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Byť je žalovaný cizincem, má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a proto se na něj nevztahuje osvobození od poplatku dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož žalovaný televizní poplatek za rok 2020 řádně nehradil, dluží žalobkyni žalovanou částku. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 126 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 400 Kč, tj. odměnou za 2 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 2 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 126 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.