11 C 298/2022-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 17. 5. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 201 499,22 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 26. 10. 2011 smlouvu o osobní kreditní kartě k účtu [číslo] [bankovní účet] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky osobních kreditních karet. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše 50 000 Kč, ode dne 19. 7. 2012 navýšený do 200 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 18 % ročně, ode dne 6. 1. 2015 změněném na výši 19,99 % ročně. Poplatky a ceny za bankovní služby byly stanoveny sazebníkem poplatků. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] vyčerpané jistiny ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, minimálně však částkou 100 Kč. Žalobkyně byla oprávněna provádět úhradu splátek převodem z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný peněžní prostředky prostřednictvím své kreditní karty čerpal, své smluvní povinnosti však porušil, a žalobkyně proto od smlouvy dopisem ze dne 14. 3. 2022 odstoupila. Smlouva zanikla dnem doručení od smlouvy, tj. dne 28. 3. 2022. Výpisem z účtu ke kreditní kartě k tomuto dni byl žalovaný informován o celkové dlužné částce ve výši 225 263,67 Kč. Ke dni 19. 4. 2022 činila dlužná částky 227 821,99 Kč a seskládala se z jistiny 199 999,22 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 23 599,72 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 723,05 Kč. Dále žalobkyně požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení úroku z úvěru ve výši 11,75 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 20. 4. 2022 do zaplacení. Naposledy byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní upomínkou zaslanou mu dne 27. 4. 2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 26. 10. 2011 smlouvu o služební kreditní kartě [číslo] kterou se žalobkyně zavázala vydat žalovanému specifikovanou kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě s limitem 50 000 Kč. Úvěr měl být žalobkyní veden na účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal v pravidelných měsíčních splátkách stanovených jako [číslo] vyčerpané jistiny ke dni vyhotovení měsíčního výpisu ke kreditní kartě, minimálně však částkou 100 Kč. Součástí každé splátky byla úhrada úroku z úvěru a poplatky. Výše úroku byla dána oznámením žalobkyně o úrokových sazbách, výše poplatků byla dána sazebníkem žalobkyně. Žalobkyně byla oprávněna provádět úhradu splátek z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Dodatkem ke smlouvě o služební kreditní kartě ze dne 19. 7. 2012 byla výše limitu úvěru navýšena na 200 000 Kč (smlouva o služební kartě [číslo] ze dne 26. 10. 2011, dodatek ke smlouvě o služební kreditní kartě ze dne 19. 7. 2012, sazebník, oznámení o úrokových sazbách). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky ke služebním kreditním kartám. Z čl. VI bod 1, 2 podmínek ke služebním kartám ověřil soud oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy a úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou plateb dle smlouvy (všeobecné obchodní podmínky a podmínky ke služebním kreditním kartám). Žalovaný ode dne 7. 11. 2011 úvěr průběžně čerpal. Celkově uhradil žalovaný 113 splátek. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně žalovanému vydanou kreditní kartu zařadila dne 1. 12. 2021 na [anonymizováno] a žalovaný byl povinen ji již dále nepoužívat. Dopisem ze dne 29. 12. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky po splatnosti ve výši 41 153,20 Kč. Jelikož žalovaný ani poté ničeho neuhradil, žalobkyně dopisem ze dne 14. 3. 2022 od smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 28. 3. 2022. Žalovaný poté neuhradil již ničeho a zůstal žalobkyni dlužen na jistině 199 999,22 Kč, na poplatcích 1 500 Kč, úrok z úvěru kapitalizovaný ke dni 19. 4. 2022 částkou 23 599,72 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 19. 4. 2022 částkou 2 723,05 Kč. Sazba úrok z úvěru ke dni zesplatnění činila 11,75 % ročně (historický výpis úvěru, výpověď smlouvy o služební kreditní kartě ze dne 1. 12. 2021, oznámení/výzva k zaplacení ze dne 29. 12. 2021, odstoupení od smlouvy o služební kreditní kartě ze dne 14. 3. 2022 včetně dodejky od žalovaného). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne 27. 4. 2022 podanou k poštovní přepravě téhož dne 27. 4. 2022 (předžalobní upomínka ze dne 27. 4. 2022 a poštovní podací arch ze dne 27. 4. 2022). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, popřípadě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“. 8. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 369 odst. 1 věta prvá obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 10. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému umožnila čerpat peněžní prostředky ze sjednaného úvěrového rámce 200 000 Kč. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když nehradil sjednané splátky, které byl povinen platit s měsíční frekvencí. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a žalovaný byl povinen žalobkyni zaplatit vyčerpanou jistinu 199 999,22 Kč včetně poplatků ve výši 1 500 Kč, sjednaného úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení, což neučinil. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru, poplatky a příslušenství v podobě úroku, kapitalizovaného ke dni 19. 4. 2022 částkou 23 599,72 Kč a dále od 20. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny, a zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného ke dni 19. 4. 2022 částkou 2 723,05 Kč a dále od 20. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny. Na zaplacení zákonného úroku z prodlení má žalobkyně nárok dle § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného. 11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 42 327,20 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 8 108 Kč a v náhradě nákladů za zastoupení advokátem, která je tvořena: -) částkou 27 420 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 9 140 Kč dle § 11 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 947,20 Kč. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.