11 C 52/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným soudu dne 8. 11. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 911,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 1. 11. 2010 smlouvu o účtu, na jejímž základě pro žalovaného zřídila a vedla účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], dle jejichž čl. 10 byl žalovaný povinen udržovat na účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí platebních transakcí dle jeho příkazů a ke krytí jeho závazků vůči právní předchůdkyni žalobkyně vyplývajících mu ze smlouvy. Ve sjednaných případech byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odespat z účtu žalovaného peněžní prostředky i bez souhlasu žalovaného. Dne 2. 11. 2010 pak sjednala právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému na účtu kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal platit úrok ve výši 18,9 % ročně z čerpaných peněžních prostředků a ceny za služby spojené se správou a vedením kontokorentu. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splatit celou výši kontokorentu včetně úroku a cen za služby nejpozději do jednoho roku od právního čerpání kontokorentu a poté byl opět oprávněn kontokorent čerpat v plné výši. Právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému disponovat s prostředky na účtu a čerpat kontokorent dle dohodnutých podmínek. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nepovolené přečerpání nevyrovnal. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 5 911,13 Kč, který právní předchůdkyně žalobkyně převedla z účtu žalovaného na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a úvěr k datu 10. 10. 2019 zesplatnila. Zesplatněná částka se sestávala z nepovoleného přečerpání 5 721,36 Kč a řádných úroků včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 189,77 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný uzavřel dne 1. 11. 2010 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], smlouvu o účtu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla účet č. [bankovní účet] (smlouva o osobním účtu ze dne 1. 11. 2010). Následujícího dne uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účtu kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z čerpaných peněžních prostředků ve výši 1,575 % měsíčně, tj. 18,9 % ročně a ceny za služby spojené s poskytnutím kontokorentu. Žalovaný se zavázal splatit vždy čerpané peněžní prostředky včetně úroku a cen za služby do jednoho roku od prvního čerpání peněžních prostředků. Poté byl žalovaný oprávněn peněžní prostředky v limitu kontokorentu opět čerpat. Nedílnou součástí obou smluv byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (dále jen„ VOP“). Dle čl. 10 VOP byl s peněžními prostředky oprávněn nakládat žalovaný a případně disponující osoby. Ve vyjmenovaných případech pak byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odepsat peněžní prostředky z účtu i bez souhlasu žalovaného. Dle čl. 10 VOP byl žalovaný povinen udržovat na účtu dostatek peněžních prostředků pro krytí jeho příkazů a závazků vůči právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy. Dle čl. 10 a čl. 16 VOP byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zúčtovat úrok a ceny za služby i v případě, že tím na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. [jméno] za služby a úroky byly splatné k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Dle čl. 16 a [číslo] VOP byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit v případě, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, který nebyl vyrovnán (všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]). Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný nevyrovnal, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dne 9. 10. 2019 převedla částku nepovoleného debetního zůstatku 5 721,36 Kč včetně úroku z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši 189,77 Kč na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] O této skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala dopisem ze dne 11. 10. 2019 a žalovaného vyzvala k zaplacení jeho dluhu (výpisy z účtu žalovaného za měsíce červenec 2019 a srpen až říjen 2019 a poslední výzva před podáním žaloby ze dne 11. 10. 2019 včetně dodejky od žalovaného). 5. Původní věřitelka smlouvou ze dne 18. 9. 2020 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 10. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 9. 2020 včetně její přílohy, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 5. 10. 2020 a oznámením o postoupení pohledávky z 14. 10. 2020). 6. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 8. 6. 2021. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 8. 6. 2021 včetně detailu sledování zásilky). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“). 10. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 504 obch. z. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Dle § 711 obch. z. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy ke platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). Dle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obch. zák je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o účtu podle § 711 obch. zák. a smlouva o úvěru podle § 497a násl. obch. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání pro žalovaného vedla účet