11 C 58/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 25. 11. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky jako pohledávky z titulu nezaplaceného jízdného, neboť se žalovaný dne 27. 8. 2020 při použití dopravního prostředku provozovaného žalobkyní neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně k zaplacení dlužné částky ničeho nezaplatil. V žalobě jsou vylíčeny všechny rozhodné skutečnosti. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěné, že žalovaný cestoval dne 27. 8. 2020 autobusovou linkou [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a při přepravní kontrole se na výzvu kontrolora v 7:15 hodin neprokázal platným jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole byl sepsán záznam. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Výše jízdného byla stanovena na částku 20 Kč a výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na částku 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky dopisem žalobkyně ze dne 19. 8. 2021. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto: Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Tím, že žalovaný využil služeb městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. o. z. Žalovaný se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, a byl proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve smyslu § 18a odst. 2 písm. c) zák. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve výši, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Příslušenství pohledávky bylo přiznáno dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, a to ode 41. dne po přepravní kontrole pověřenou osobou, kdy byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jízdné a přirážku, jelikož splatnost tohoto nároků nastala 40. den, kdy byla povinnost k jejich zaplacení uložena. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, které tvoří paušální náhrada za dva úkony po 100 Kč (podání žaloby a výzva k plnění) v celkové výši 200 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.