15 C 215/2022-39 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů s tím, že účastníci jsou bývalí manželé, jejich manželství uzavřené dne 20.3.1998 před Městským úřadem Mladá Boleslav bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dnem [datum]. Za trvání manželství na základě notářského zápisu ze dne [datum] účastníci smlouvou o rozšíření společného jmění rozšířili společné jmění manželů o nemovitosti, a to st.p. [číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba: [část obce] [adresa] - bydlení a poz.p. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada, zemědělský půdní fond, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] (dále jen předmětné nemovitosti). Oceněním firmou [právnická osoba] [obec] byla zjištěna tržní cena nemovitostí, a to částkou 9 600 000 Kč. Žalobkyně žije v domě se svými třemi zletilými syny, a proto má zájem si tento nemovitý majetek ponechat. Do vypořádání zahrnula žalobkyně i následující movitý majetek, citovaný ve výroku I. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela nečinný. 3. Aniž bylo ve věci jednáno, vzala žalobkyně dne 13. 10. 2022 žalobu částečně zpět, a to co do vypořádání movitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy rozhodl dle ustanovení § 96 odst.2 o.s.ř., kdy soud řízení zastaví, pokud byl návrh vzat zpět, a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. Dle ustanovení § 96 odst.3,4 o.s.ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu. 4. Předmětem řízení tak zůstaly pouze předmětné nemovitosti. 5. Z rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [číslo jednací] má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu, když právní moc rozhodnutí nastala [datum]. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že účastníci mají ve společném jmění manželů nemovitosti, a to pozemek st.p. [číslo] o výměře 80 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa] – bydlení, a pozemek p. [číslo] o výměře 372 m2 - zahrada, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Mladá Boleslav. 7. Z ocenění nemovitostí má soud za prokázané, že nemovitosti byly oceněny společností [anonymizováno] s.r.o. ke dni 17. 2. 2022 částkou 9 600 000 Kč. 8. Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k mimosoudnímu vyřešení sporu. 9. Dle ust. § 708 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. 10. Dle ust. § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 11. Dle ust. § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 12. Jednou ze zásad, z níž by měl soud při vypořádání vycházet, je i zásada, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (srov. NS 22 Cdo 264/2001). Uvedená pravidla neplynou přímo ze zákona, soudy se jimi tedy nemusí řídit vždy ani striktně. Aplikovat by se měla vždy s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu. ([příjmení], Jindřich. § 740 (Vypořádání rozhodnutím soudu). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. [číslo], marg. [číslo]) 13. V daném případě soud vypořádával pouze nemovitosti uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobkyně navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, případně do spoluvlastnictví účastníků. Vzhledem k ceně nemovitostí, zjištěné společností [anonymizováno] s.r.o., která činí 9 600 000 Kč, by hodnota vypořádacího podílu činila 4 800 000 Kč. Soud má však vycházet ze zásady, že vypořádací podíl má být co nejnižší. Z tohoto důvodu soud rozhodl o přikázání nemovitostí do spoluvlastnictví účastníků a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 OSŘ. Základem je i zde princip procesního úspěchu ve věci s výjimečnou aplikací § 150 OSŘ (srov. Králík in Petrov/Výtisk/Beran a kol. Komentář OZ [příjmení] s. 816). Bližší podmínky užití těchto ustanovení byly rozebrány např. v nálezu I. ÚS 1441/11, podle kterého ohledně náhrady nákladů řízení o vypořádání SJM neobsahuje OSŘ žádné výslovné pravidlo, jež by ji vyjímalo z působnosti § 142 OSŘ. Obecně se přitom uznává, že výjimky z pravidla je nutno vykládat spíše restriktivně než extenzivně. Proto nelze ani kupř. na rozhodování o náhradě nákladů řízení vztahovat § 144 OSŘ, podle nějž nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, neboť toto ustanovení se týká výlučně náhrady nákladů řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je, nebo není; to ostatně již před lety dovodila judikatura (Rc 65/1966). Z tohoto hlediska lze souhlasit s právním názorem vyjádřeným v publikovaných rozhodnutích civilních soudů či v komentářové literatuře, dovozujícím, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání BSM (dnes SJM, což však nemá pro zkoumanou otázku význam) je namístě vycházet z § 142 …. Základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání SJM je tedy zásada úspěchu ve věci; pokud by tomu mělo být obecně jinak, musela by být výjimka formulována výslovně v zákoně. ([příjmení], Jindřich. § 740 (Vypořádání rozhodnutím soudu). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 327, marg. [číslo]). Náklady řízení činí 141 552 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 800 000 Kč (hodnota ½ nemovitostí) sestávající z částky 27 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 111 200 Kč ve výši 23 352 Kč.