16 C 12/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 2 666 Kč (se zákonným úrokem z prodlení) jako dlužného pojistného za období od 6. 8. 2020 do 11. 12. 2020 na základě pojistné smlouvy o pojištění vozidla, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 6. 2. 2020. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně podepsali dne 6. 2. 2020 pojistnou smlouvu [číslo]. Jako počátek pojištění je ve smlouvě uveden den 6. 2. 2020, jako celkové roční pojistné včetně slev částka 7 629 Kč, hrazení pojištění je sjednáno čtvrtletně ve výši 1 907 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, žalovaný však za období od 6. 8. 2020 do 11. 12. 2020 neuhradil nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši uvedené výše. Za období od 6. 8. 2020 do 11. 12. 2020 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě; žalobkyně jako pojistitel má proto právo na poměrnou část sjednaného ročního pojistného za uvedené období ve výši 2 666 Kč. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil ve sjednaném termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Podmínky pro přiznání snížené náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, ve kterém se obměňuje pouze minimum údajů, uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (což je soudu známo z úřední činnosti) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. není třeba tento rozsudek odůvodňovat podrobněji.