16 C 13/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je uhrazení částky 2 160 Kč jako součtu nezaplacených televizních poplatků za měsíce září 2019 až prosinec 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Uvedené poplatky měl žalovaný povinnost hradit, jelikož se stal držitelem televizního přijímače a splnil svou zákonnou povinnost a přihlásil se jako poplatník televizního poplatku. Žalovaný však dlužnou částku ani přes písemnou výzvu neuhradil. Předmětem řízení je dále úrok z prodlení z dlužné částky od prvého dne prodlení s každou jednotlivou splátkou do dne 27. 10. 2021 ve výši 291,09 Kč. Soud rozhodl v souladu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalovaného se podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, neboť nereagoval na výzvu k vyjádření k navrženému postupu, ač mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 o. s. ř.) na adresu pro doručování (tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. Z účastníky předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se od ledna 2019 přihlásil jako poplatník televizního poplatku. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce září 2019 až prosinec 2020, a to ani poté, co žalobkyně žalovaného o zaplacení upomínala dopisy. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žaloba je důvodná, neboť žalovaný byl v rozhodném období poplatníkem televizního poplatku (§ 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů), měsíční výše televizního poplatku činila 135 Kč (§ 6 zákona č. 348/2005 Sb.) a televizní poplatek byl splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona), avšak žalovaný jej dosud neuhradil. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 občanského zákoníku) v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 200 Kč (za výzvu k plnění a sepsání žaloby, viz § 14b odst. 5 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 42 Kč (21 % z částky 200 Kč, viz § 137 odst. 3 o. s. ř.). Ostatní žalobkyní uplatněné náklady řízení (odměnu za zastoupení advokátem) nemá soud za účelně vynaložené. V podrobnostech soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, s jehož argumentací se plně ztotožňuje. Ústavní soud ve své nálezové judikatuře - srovnej například nález sp. zn. I. ÚS 2929/07 ze dne 9. 10. 2008 (N 167/51 SbNU 65), nález sp. zn. I. ÚS 1452/09 ze dne 17. 8. 2009 (N 186/54 SbNU 303), nález sp. zn. IV. ÚS 1087/09 ze dne 24. 11. 2009 (N 243/55 SbNU 349), konstatoval, že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Na Českou televizi lze podle Ústavního soudu v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize. V nyní posuzovaném případě se přitom v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.