19 C 220/2022-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 14. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 092,16 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 5. 4. 2019, kterou se žalovaným uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a služby s tím související do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za to hradit právní předchůdkyni žalobkyně regulovanou cenu. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou svých závazků. Za období od 10. 4. 2019 do 17. 6. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala za poskytnuté služby cenu 25 310 Kč, žalovaný neuhradil ničeho. Dluh se stal splatným dne 3. 7. 2019. Za období od 18. 6. 2019 do 9. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala za poskytnuté služby cenu 1 782,16 Kč, žalovaný na tento dluh neuhradil ničeho. Dluh se stal splatným dne 2. 1. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni 14. 12. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 12. 2021. Žalovaný dlužnou částku v celkové výši 27 092,16 Kč neuhradil ani na základě předžalobní výzvy zaslané žalovanému dne 21. 12. 2021. Žalobkyně vedle žalované částky požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání ve smyslu §115 o. s. ř. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5. 4. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejímž předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu a služby s tím související do odběrného místa na adrese [adresa], a závazek žalovaného hradit za odebranou elektřinu a služby sjednanou cenu, a to prostřednictvím úhrady zaslaných faktur za jednotlivá období (prokázáno citovanou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník. 5. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou plateb splatných dne 3. 7. 2019 a 2. 1. 2020, právní předchůdkyně žalobkyně ho proto vyzývala k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne 29. 7. 2019, ze dne 16. 9. 2019, ze dne 11. 11. 2019 a ze dne 13. 1. 2020 (prokázáno citovanými upomínkami). 6. Za období od 10. 4. 2019 do 17. 6. 2019 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] splatnou dne 3. 7. 2019, jejímž prostřednictvím byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 25 310 Kč (prokázáno citovanou fakturou). 7. Za období od 18. 6. 2019 do 9. 12. 2019 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] splatnou dne 2. 1. 2020, jejímž prostřednictvím byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 1 782,16 Kč (prokázáno citovanou fakturou). 8. Jelikož žalovaný dlužné částky ve lhůtě jejich splatnosti neuhradil, byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k jejich úhradě (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 20. 12. 2021 a podacím archem). Ani na základě této výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil. 9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla předmětná pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 21. 12. 2021 postoupena na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou včetně jejích dodatků, dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek a potvrzením o zaplacení kupní ceny). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 12. 2021 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím archem). 10. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa a zajistit služby s tím související a žalovaný se za to zavázal platit žalobkyni dohodnutou cenu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný opakovaně dostal do prodlení s úhradou plateb, právní předchůdkyně žalobkyně ho o jejich úhradu upomínala. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně účtované částky neuhradil, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně, resp. po přechodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy žalobkyni právo domáhat se svého nároku soudní cestou. Jelikož žalovaný dlužnou částku sestávající z neuhrazené ceny za dodanou elektrickou energii a související služby ve výši 27 092,16 Kč nezaplatil právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas, ocitl se ve smyslu § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), v prodlení s plněním peněžitého závazku a právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení jdoucích vždy ode dne následujícího po splatnosti dlužných částek do zaplacení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a domáhala se svého nároku formulářovou žalobou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 536 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 084 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 092,16 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných do podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 14. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení nevyhověl žalobkyni, co se týče požadavku na přiznání odměny za úkon právní služby ve výši 2 260 Kč. Soud dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě skutečně jde o formulářovou žalobu a není důvod pro přiznání vyšší než obvyklé odměny za úkony právní služby. V rámci žalobních návrhů žalobkyně použila vždy stejný text, obměňovala pouze číslo faktury, fakturační období, splatnost dluhu a žalovanou částku. Soud proto neshledal, že by v žalobních návrzích byla vysoká míra odlišností, která by odůvodňovala přiznání vyšší odměny za úkon právní služby. Shodně se vyjadřoval i Městský soudu v Praze v usnesení ze dne 9. února 2015, sp. zn. 97 Co 736/2014. Dle tohoto usnesení platí, že:„ Je-li text návrhu předem připravený v textovém souboru, pracuje-li žalobce se stále stejným textem a jde-li o text, který předem připravil žalobce tak, aby různé údaje týkající se různých žalovaných mohl do tohoto textu jen doplňovat, je naplněna podmínka ´podání na ustáleném vzoru´“.