20 C 3/2022-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodňovala zejména tím, že žalovaný se ve dnech 1.7., 3.7., 4.7., 17.7 a 28.7.2021 na linkách veřejné hromadné dopravy provozované [anonymizována tři slova] [obec], akciovou společností (na lince tramvaje), nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 2. Žalovaný se věci nevyjádřil. 3. Se souhlasem zástupce žalobkyně a souhlasem žalovaného (resp. tito nevznesli žádné námitky proti postupu soudu) soud ve věci rozhodl bez nařízeného jednání postupem dle § 115a o.s.ř.. 4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný se ve dnech 1.7., 3.7., 4.7., 17.7 a 28.7.2021 v [anonymizováno] na lince [anonymizováno], v autobusu na lince 135 a v tramvaji na linkách 10 a 30 na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], akciové společnosti neprokázal platným jízdním dokladem, o uvedeném byl vyhotoven protokol včetně ověření totožnosti žalovaného. 5. [název žalobkyně], a žalovaná uzavřely konkludentním způsobem smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná částka 5 x 1500 Kč je sankcí za nezaplacení jízdného ve smyslu vyhl. č. 175/2000 Sb., v platném znění, částka 4 x 24 Kč pak nezaplaceným jízdným. Podle § 7 odst. 6 citované vyhlášky se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z ust. § 18a odst.2 písm.c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Podle citovaného ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokáže cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše přirážky nesmí podle § 18a odst. 3 silničního zákona přesáhnout částku 1500 Kč. 6. Žalobkyně prokázala právní důvod výši žalované částky. Proto soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení, na který má nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když splatnost pohledávky nastala v den přepravní kontroly. 7. Ve věci zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) O odměně a paušální náhradě nákladů žalobce soud daném případě podle § 14b odst. 1 vyhl. č.177/1996 Sb. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, z paušální odměny za zastupování advokátem dle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 200 Kč, z 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.