20 C 318/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 264 037,18 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela dne 2. 9. 2019 s žalovaným smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 274 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,99 % ročně a dalšími poplatky dle ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však sjednané splátky včas a řádně nehradil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dne 6. 9. 2021 úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh již neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen na jistině úvěru 262 345,18 Kč, na smluvním úroku 16 617,79 Kč, na úroku z prodlení 2 571,01 Kč a na poplatcích 1 692 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení jeho dluhu. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne 2. 9. 2019, akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 2. 9. 2019, údaji klienta, vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry, ceníku, souhrnného výpisu pohybů na účtu, prohlášení o okamžité splatnosti s výzvou k uhrazení dluhu ze dne 6. 9. 2021 včetně přehledu podacích čísel má soud za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřeli dne 2. 9. 2019 smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 274 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 120 měsíčních splátkách po 4 045 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 10,99 % ročně a poplatku za sjednané pojištění úvěru ve výši 272 Kč. Z článku XI. a XII. smlouvy pak soud ověřil oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupit a zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro osobní úvěry a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného především zjištěním jeho průměrných měsíčních obratů na účtu a zjištěním výše jeho měsíčních příjmů a výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 2. 9. 2019 částku 274 000 Kč. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, již se splátkou splatnou dne 20. 2. 2020 se ocitl v prodlení. Naposledy žalovaný na svůj závazek ze smlouvy částečně hradil dne 4. 8. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek dne 6. 9. 2021 úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatění činila dlužná částka 283 225,98 Kč, z toho částka 262 345,18 Kč byla dlužnou jistinou, částka 1 692 Kč byla poplatky, částka 16 617,79 Kč kapitalizovanými úroky z úvěru a částka 2 571,01 Kč kapitalizovanými úroky z prodlení. 6. Svou aktivní legitimaci žalobkyně doložila rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 25. 10. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením úplaty ze dne 8. 11. 2021, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 15. 11. 2021 včetně přehledu podacích čísel ze dne 29. 12. 2021. Uvedenými listinami má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2021 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Změna věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 11. 2021. 7. Předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2022 a podacím archem z téhož dne žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky. 8. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav, jak výše uvedeno, tedy že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 2. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 274 000 Kč a žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úrok z úvěr včetně sjednaných poplatků. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál a po zesplatnění úvěru a postoupení pohledávky na žalobkyni zůstal žalobkyni dlužen částku 264 037,18 Kč, skládající se z dlužné jistiny úvěru 262 345,18 Kč a poplatků 1 692 Kč, včetně příslušenství – sjednaného úroku z úvěru v kapitalizované výši 16 617,79 Kč a dále ve sjednané výši 10,99 % ročně z dlužné jistiny od 15. 10. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 2 571,01 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 15. 10. 2021 do zaplacení. 9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy podepsané v Římě dne 19. července 1980 ve znění dodatkových protokolů, která se na vztahy mezi signatářskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně, a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy před nabytím účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008. Podle čl. 3 odst. 1 této úmluvy se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku XIV.1 smlouvy o rychlé půjčce. 10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvody, výši žalované částky a svou aktivní legitimaci a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 264 037,18 Kč spolu se sjednaným úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 45 700,40 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 10 562 Kč a n