20 C 368/2022-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 261 147,58 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, [právnická osoba], dne 22. 10. 2019 smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 270 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 13,99 % ročně a dalšími poplatky. Výše poplatků byla dána ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však sjednané splátky včas a řádně nehradil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dne 7. 10. 2021 úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba], a.s., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 12. 2021 pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 257 281,58 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 22 519,51 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 552,90 Kč a poplatků ve výši 3 866 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky. 2. Žalovaný je státním občanem Polské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Dále se soud zabýval otázkou použití hmotného práva na daný případ. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, postupoval soud se souhlasem účastníků ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání. 6. Z žalobkyní předložených listin, a to návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne 21. 10. 2019, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce ze dne 22. 10. 2019, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry, ceníku produktů a služeb, údaji klienta, potvrzením o příjmu, vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně k prověření úvěruschopnosti žalovaného, souhrnným výpisem pohybů na účtu a prohlášením o okamžité splatnosti včetně přehledu podacích čísel má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 22. 10. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 270 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 96 měsíčních splátkách po 5 027 Kč splatných každého 18. dne v měsíci počínaje dnem 18. 11. 2019. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 13,99 % ročně a poplatku za sjednané pojištění úvěru ve výši 338 Kč. Zbylé poplatky byly dány ceníkem právním předchůdkyně žalobkyně. Z článků XI. a XII. smlouvy pak soud ověřil oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro osobní úvěry právní předchůdkyně žalobkyně. Úvěr měl být splácen prostřednictvím účtu č. [bankovní účet]. Před uzavřením smlouvy prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného především z výše jeho měsíčního příjmu, který byl ověřen zaměstnavatelem žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 10. 2019 částku 270 000 Kč. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 7. 10. 2021 úvěr zesplatnila. Zesplatněná jistina činila 243 394,93 Kč. Celková zesplatněná částka činila 285 219,99 Kč. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že zesplatněná jistina společně s jistinou z dlužných splátek činila 257 281,58 Kč, úrok z úvěru činil 22 519,51 Kč, dlužné poplatky činily 3 866 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činil 1 552,90 Kč. 7. Svou aktivní legitimaci žalobkyně doložila rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 26. 11. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty ze dne 8. 12. 2021, na jejichž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba], a.s. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 7. 12. 2021 a seznamem postoupených pohledávek žalobkyně doložila, že [právnická osoba], a.s., postoupila tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2021 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 1. 2022 včetně přehledu podacích čísel a poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo v obou případech žalovanému oznámeno. 8. Předžalobními upomínkami ze dne 17. 1. 2022 včetně poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. 9. Na základě žalobkyní předložených listin byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 10. 2019 smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 270 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit ve sjednaných splátkách společně se sjednaným úrokem z úvěru a poplatky. Této své povinnosti žalovaný včas a řádně nedostál a po zesplatnění úvěru zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen jistinu úvěru ve výši 257 281,58 Kč, úrok ve výši 22 519,51 Kč, poplatky ve výši 3 866 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 1 552,90 Kč. Na žalobkyni byla převedena vlastnická práva k pohledávce smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2021 a ze dne 7. 12. 2021. 10. Závazkový právní vztah uzavřeli žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod, výši žalované částky, svou aktivní legitimaci a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Žalobkyni náleží též úhrada smluvního úroku z úvěru ve výši 13,99 % ročně z jistiny a s ohledem na prodlení žalovaného s peněžitým plněním též úhrada úroků z prodlení z jistiny dle § 1970 o. z, přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Ve věci zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve výši 43 447,60 Kč. Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze soudního poplatku 10 446 Kč, z paušální odměny za zastupování advokátem dle § 7 bod 6 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 9 380 Kč, ze 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 6 098,40 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, která je adv