20 C 370/2022-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako smluvní pokuty za nevrácení pronajatých zařízení [anonymizována tři slova] se sériovým číslem [anonymizováno] a se sériovým číslem [anonymizováno]. Tato technická zařízení žalovaný od žalobkyně převzal na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne 18. 12. 2018, dle které zajišťovala žalobkyně pro žalovaného služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31. 12. 2020, kdy došlo k ukončení smlouvy. Žalovaný měl povinnost pronajatá zařízení žalobkyni vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, což však neučinil, a proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty, kterou žalovaný neuhradil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne 15. 11. 2021 s lhůtou splatnosti do 25. 11. 2021. Žalobkyně požaduje též přiznat zákonný úrok z prodlení z žalované částky ode dne uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 18. 12. 2018 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za ně zaplatit sjednanou cenu. Na základě uzavřené smlouvy pronajala žalobkyně žalovanému technická zařízení [anonymizována tři slova] se sériovým číslem [anonymizováno] a se sériovým číslem [anonymizováno]. Strany si ve smlouvě sjednaly pro případ nevrácení zapůjčeného koncového zařízení smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč Součástí smlouvy byly zvláštní podmínky, které žalovaný od pověřeného zaměstnance žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem. Dle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV v případě ukončení smlouvy byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni technické zařízení ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Ke dni 1. 4. 2020 došlo ke změně názvu žalobkyně z [právnická osoba] na [právnická osoba] Dopisem ze dne 15. 11. 2021 odeslaným žalovanému následujícího dne vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty 10 000 Kč vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil zapůjčené zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy, k němuž došlo dne 31. 12. 2020. Žalovaný byl dle výzvy povinen uhradit smluvní pokutu do 25. 11. 2021. 5. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. 6. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. V návaznosti na provedené dokazování soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu. Účastníci spolu uzavřeli dne 18. 12. 2018 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě mimo jiné žalobkyně v souladu s § 2193 o. z. vypůjčila žalovanému zařízení Set-top box umožňující mu využívat sjednané služby elektronických komunikací. Žalovaný porušil smluvní ujednání tím, že vypůjčená zařízení po ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ani přes výzvu žalobkyně nevrátil. Soud proto žalobkyni přiznal dle ustanovení § 2048 o. z. sjednanou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě k plnění bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok II. rozsudku je dán ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně ve věci zcela a vzniklo jí tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny právního zastoupení dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 200 Kč za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava věci, výzva k plnění, sepis žaloby, režijního paušálu 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč. Aplikace § 14 b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela namístě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 9. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku včetně nákladů soudního řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), přičemž náhradu nákladů soudního řízení je povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).