9 C 2/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 43 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce jakožto pronajímatel uzavřel s žalovaným jakožto nájemcem dne 1. 5. 2020 nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechal žalobce do užívání žalovaného bytovou jednotku [číslo] přízemní byt o velikosti 3+kk , 65m2, a žalovaný se zavázal hradit žalobci sjednané nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu (el. energie + vodné/stočné) ve výši 6 500 Kč měsíční. Žalovaný se dostal s placením nájemného a záloh na služby do prodlení, účastníci proto uzavřeli dohodu o ukončení nájemní smlouvy, kterou došlo ke dni 31. 8. 2020 k ukončení nájemní smlouvy a současně i k vyčíslení dluhu žalovaného, kdy celková dlužná pohledávka žalobce sestávající z nájemného a záloh za služby byla vyčíslena na částku 66 000 Kč. Žalobce má za to, že tím žalovaný svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše písemně uznal ve smyslu ustanovení § 2053 obč. z. Žalovaný následně částečně platil a uhradil částku v souhrnné výši 22 500 Kč, dle žalobce tak částečným plněním došlo k uznání zbytku dluhu ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 obč. z. Žalovaný dále ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 8. 9. 2021, dožadoval se proto zaplacení zbývající dlužné části pohledávky ve výši 43 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 43 500 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě v poskytnuté lhůtě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud má za zjištěný následující skutkový stav: Žalobce s žalovaným uzavřeli dne 1. 5. 2020 nájemní smlouvu, na jejímž základě se žalobce jakožto pronajímatel zavázal přenechal žalovanému jakožto nájemci za úplatu bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa], o velikosti 3+kk, s příslušenstvím sestávající ze tří obytných místností, kuchyně, koupelny, WC, chodby a balkonu, o celkové rozloze 65 m2 za účelem bydlení a žalovaný byt převzal, přičemž se zavázal platit měsíční nájemné v částce 10 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu (zejména vodné, stočné, elektřina) ve výši 6 600 Kč měsíčně. Nájemné a zálohy na služby byly splatné vždy do 15. dne kalendářního měsíce, za který se platí. Nájem byl sjednán od 1. 5. 2020 na dobu neurčitou. Nájemce podpisem smlouvy potvrdil, že je seznámen se stavem bytu a přebírá ho bez závad a způsobilý k okamžitému nastěhování a bydlení s vybavením vymezeným ve smlouvě. Pro případ skončení nájmu se nájemce zavázal byt odevzdat pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, v opačném případě uhradit náklady vzniklé s uvedením bytu do původního stavu. Nájemce se dále zavázal hradit případné nedoplatky na energiích dle vyúčtování. Žalovaný neuhradil nájemné za květen – srpen 2020, účastníci proto uzavřeli dne 31. 8. 2020 dohodu o ukončení nájemní smlouvy, a to s účinností ke dni 31. 8. 2020. Žalovaný předal žalobci byt s rozbitým termostatem k topení, bez záclony, s odpadem a nepotřebným nábytkem. Žalovaný podpisem dohody uznal svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 52 500 Kč sestávající ze tří neuhrazených nájmu ve výši 45 000 Kč za období květen, červen a červenec 2020 (3 x 15 000 Kč), z jednoho neuhrazeného nájmu za srpen 2020 ve výši 10 000 Kč, z nákladů na nový termostat včetně jeho instalace ve výši 2 500 Kč, dále z nákladů na koupi nové záclony ve výši 500 Kč, z nákladů za zámečníka ve výši 1 500 Kč a z nákladů na úklid, likvidaci a odvoz odpadu ve výši 6 500 Kč, kdy na tyto byla započtena částka 13 500 Kč uhrazena žalovaným. Žalovaný se dluh zavázal uhradit nejpozději do 31. 8. 2021 včetně zákonných úroků z prodlení. Žalovaný dluh částečně uhradil, neuhradil jej však ke dni sjednanému v dohodě, žalobce proto prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení částky 43 500 Kč, a to předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2021, odeslanou žalovanému dle podacího archu následujícího dne, avšak ani poté žalovaný ničeho neuhradil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení má soud za prokázané, že podaná žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva dle ustanovení § 2235 a násl. o.z., žalovaný v dohodě o ukončení nájemní smlouvy uznal dluh v celkové výši 52 500 Kč a zavázal se jej uhradit nejpozději do 31. 8. 2021, a to včetně zákonných úroků z prodlení, dohoda obsahuje všechny náležitosti, jsou zde jasně vymezeny smluvní strany, výše dluhu, z jakého titulu dluh vznikl, jakou formou a kam má být dluh splácen, včetně výslovného prohlášení žalovaného, že svůj dluh uznává co do důvodu i výše. Soud tak nemá pochybnosti o dohodě účastníků ani o tom, že dluh v době uzavření dohody trval. Žalobci tak vzniklo právo na uhrazení zbývající dlužné částky, kterou žalovaný do dnešního dne neuhradil. Jelikož se žalovaný se zaplacením nájemného a nákladů na služby dostal do prodlení, je žalobce oprávněn domáhat se vedle zaplacení samotné jistiny dluhu též zákonného úroku z prodlení dle § 1802 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 480,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 740 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 500 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 430 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 050 Kč ve výši 1 690,50 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). O lhůtě k plnění rozhodl soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.