9 C 96/2022-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky 2 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 1. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 2. 2021 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu § 17 zák. č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Za tyto úkony žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni v plném rozsahu uznal dne 20. 2. 2021 a zavázal se jej zaplatit do 28. 2. 2021. Ve lhůtě splatnosti žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto byl dne 22. 6. 2021 vyzván k její úhradě doporučeným dopisem, který však nepřevzal. Žalovaný má proto povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ode dne marného uplynutí lhůty, tj. od 1. 3. 2021 do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, a to na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž účastníci s tímto postupem souhlasili. Soud provedl důkaz vyúčtováním úhrady za pobyt v záchytné stanici, potvrzením o poskytnutí záchytu, osobním účtem pacienta, předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem o zaslání upomínky. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná v plném rozsahu, zejména s přihlédnutím ke skutkovému stavu a platné právní úpravě (mimo jiné viz ust. § 17 zák. č. 379/2005 Sb.), když žalobkyně listinami založenými do spisu nepochybně prokázala, že žalovaný jí nezaplatil za poskytnutou službu v záchytné stanici vyúčtovanou částku ve výši 2 500 Kč. Soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 500 Kč, a to dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Úrok z prodlení stanovil soud ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tedy od 1. 3. 2021 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč, který je žalobkyně povinna zaplatit soudu dle zákona o soudních poplatcích (viz výrok III. rozsudku) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úroky z prodlení i náhradou nákladů řízení v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 o. s. ř.).