14 C 39/2023-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené shora ve výroku I. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu provozování vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], žalovanou v období od [datum] do [datum] bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (zjištěné údaje o vozidle, výzva k úhradě ze dne [datum], upomínka ze dne [datum] a [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně výpisu o doručování) soud zjistil tento skutkový stav. Žalovaná byla vlastníkem vozidla reg. zn [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) v době od [datum] do [datum], v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána žalobkyní výzvou ze dne [datum] (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byla o zaplacení upomínána dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum] Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byla žalovaná vyzvána rovněž výzvou ze dne [datum]. 4. Žalovaná je státním příslušníkem Rumunska, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“) – aplikoval co do určení příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že dle tohoto ustanovení je dána jeho pravomoc i příslušnost zdejšího soudu k rozhodnutí věci, neboť osoba, které má bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, může být žalována u soudu tohoto členského státu (článek 4 nařízení [číslo]), přičemž žalovaná má trvalé bydliště na území České republiky, a to na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Dále soud aplikoval nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, na základě kterého bylo jako rozhodné právo určeno právo České republiky, jelikož následek v podobě vzniku povinnosti zaplatit příspěvek žalobci z titulu neuzavření povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se váže k vozidlu registrovanému v České republice (článek 4 ve spojení s článkem 2 nařízení č. 864/2007). 5. Na základě těchto skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila povinnost, která jí vyplývala z ustanovení § 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), totiž jako vlastník uzavřít pro vozidlo [registrační značka] pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, a to v období od [datum] do [datum]. Z těchto důvodů vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše poplatku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Za každý den je vlastník osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (tedy vozidla, jehož se toto řízení týká) povinen žalobkyni zaplatit částku 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Pro vůz žalované nebylo sjednáno pojištění po dobu 291 dnů, celková výše poplatku tak činí 13 677 Kč. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). 6. Protože žalovaná je se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady v souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle ustanovení § 14b odst. 5 AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. 8. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).