14 C 43/2023-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu, ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala přiznání částky 89 927 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 557,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 453,03 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 46 000 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o pohledávku ze smlouvy o spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, což učinila v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 43 927 Kč, v níž byl zahrnut kapitalizovaný úrok ve výši 26 107 Kč s úrokovou sazbou 25,26 % a poplatek za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 17 820 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 3 914 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na den [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 4 000 Kč, která byla započítána na jistinu pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla ke dni [datum] vyčíslení, dle kterého nesplacená jistina činila částku 46 000 Kč a poplatek částku 43 927 Kč. Po uvedeném datu žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka z předmětné smlouvy byla smlouvou ze dne [datum] postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně tedy celkem žádá úhradu nesplacené jistiny ve výši 46 000 Kč, poplatku ve výši 43 927 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 4530,3 Kč vypočteného ze sazby 25,26 % ročně z částky 46 000 Kč za období od [datum] do [datum] (datum postoupení pohledávky), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 557,78 Kč vypočteného ze sazby 10 % ročně z částky 46 000 Kč za období od [datum] (marné uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do [datum]. K výzvě soud ohledně toho, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, žalovaného důvodně vyzvala k úhradě celé pohledávky, žalobkyně uvedla, že datum„ zesplatnění“ dne [datum] je pouze interní účetní evidencí možnosti požadovat úhradu celé dlužné částky, které však nevyužil. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným posoudila jeho schopnost předmětný závazek splácet na základě předložené pracovní smlouvy na dobu neurčitou, výplatních pásek za měsíce září a říjen 2019 a dále dle informací z insolvenčního rejstříku, ze kterého vyplynulo, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Vzhledem k výši příjmu žalovaného (26 294 Kč měsíčně), jeho tvrzení, že žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy dospěla k závěru o dostatečné schopnosti žalovaného tento úvěr splatit. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude se jejího přiznání domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a k ní přiložených smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli uvedeného dne dohodu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit navíc poplatek ve výši 43 927 Kč, ve kterém je zahrnut úrok ve výši 26 107 Kč a částka za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 17 820 Kč. Ze smlouvy je dále patrné, že úrok byl vypočten z úrokové sazby ve výši 44,1 %. Žalovaný se celkovou částku 93 927 Kč zavázal uradit 24 měsíčními splátkami ve výši 3 914 Kč počínaje splatností první splátky dne [datum] Poslední splátka byla splatná tedy dne [datum]. Roční procentní sazba nákladů činila 96,91 %. Dále ze smlouvy vyplývá, že částka 50 000 Kč byla žalovanému poskytnuta oproti podpisu smlouvy. Ze smluvních podmínek vyplývá právo žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně vyzvat žalovaného k vrácení celé dosud nesplacené jistiny úvěru, pokud by se dostal do prodlení se třemi měsíčními splátkami a současně do 30 dnů od doručení výzvy neuhradil dlužné splatné splátky. 4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] je patrné, že žalovaný uvedl, že je svobodny a vyživuje jednu osobu, je zaměstnán na plný úvazek, jeho příjem ve výši 26 294 Kč byl ověřen dle předložené pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek za měsíce září a říjen 2019, jeho měsíční výdaje činí asi 10 000 Kč a má další dluhy, které splácí měsíčně částkou 800 Kč. Z výplatních pásek žalovaného od [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] soud zjistil, že za měsíc září 2019 byla žalovanému poukázána částka 29 201 Kč a za měsíc říjen částka 23 388 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla uvedeného dne postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení jeho dluhu oznámeno. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ze dne [datum] Soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě předmětné pohledávky s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude se svého nároku domáhat v řízení před soudem. 8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne [datum] spolu uzavřeli dohodu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 50 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit a dále zaplatit částku 43 927 Kč, tedy celkem 93 927 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách splatných počínaje [datum] a konče [datum]. [příjmení] 43 927 Kč byla tvořena kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 26 107 Kč vypočteného ze sazby 44,1 % ročně a dále poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 17 820 Kč. Žalovaný za trvání smlouvy uhradil toliko částku 4 000 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy na žalobkyni, o čemž byl žalovaný následně dopisem odeslaným dne [datum] vyrozuměn. Žalovaný nezaplatil ničeho ani poté, co byl vyzván žalobkyní výzvou před podáním žaloby ze dne [datum]. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 13. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že strany uzavřely závazkový právní vztah dle § 2395 o.z., a to konkrétně smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně (úvěrující) zavázala žalovanému (úvěrovaný) poskytnout částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutí peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně v řízení prokázala uzavření úvěrové smlouvy, na základě níž dlužnou částku jistiny a jejího příslušenství požadovala, přičemž její výše nebyla v řízení nijak sporována (zejm. s ohledem na případnou vyšší než žalobkyní tvrzenou úhradu). Pokud se ovšem týče požadovaného příslušenství pohledávky, tedy konkrétně smluvního úroku z jistiny, pak soud dospěl k závěru, že existuje rozpor mezi tvrzením žalobkyně, resp. toho co požaduje, tedy úrok ve výši 25,26 % ročně z předmětné pohledávky, a tím, jaká výše úroku byla mezi strany dohodnuta. Vzhledem ke skutečnosti, že ze smlouvy o úvěru je patrné, že částka úroku za trvání smlouvy ve výši 26 107 Kč byla vypočtena ze sazby 44,1 %, pak požadované sazbě úroku ve výši 25,26 % ročně odpovídá částka kapitalizovaného úroku ve výši 14 954 Kč. V částce 11 153 Kč tedy tento kapitalizovaný úrok přesahuje žalobkyní požadovanou výši příslušenství. Nadto je třeba upozornit také