15 C 133/2023-53 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení ve výroku I. uvedené částky z titulu dohody o uznání dluhu uzavřené dne [datum]. Žalovaný v dohodě uznal co do důvodu i výše svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 21 850 Kč a zavázal se jej uhradit v 14 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] [číslo] proto žalobkyně dluh zesplatnila, Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému oznámení o zesplatnění dluhu ve výši 15 350 Kč spolu s předžalobní upomínkou ze dne [datum], kterou žalovaného vyzvala k úhradě jeho dluhu nejpozději do [datum]. Ode dne uzavření dohody do podání žaloby uhradil žalovaný na svůj dluh celkem částku 6 500 Kč, která byla zcela započtena na jistinu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena dne [datum]. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaný podepsal dne [datum] s žalobkyní prostřednictvím jejího zmocněnce, [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], listinu označenou jako„ splátková dohoda“, v níž uznal co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 21 850 Kč vůči právní předchůdkyni žalobkyně vzniklý ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] pod [číslo]. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit žalobkyni v 14 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných podle přiloženého splátkového kalendáře pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou nejméně dvou splátek s tím, že výše poslední 14. splátky činila 2 350 Kč a byla splatná dne [datum] (prokázáno splátkovou dohodou ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil řádně a včas splátku splatnou dne [datum], ani splátky následující, žalobkyně závazek za žalovaným zesplatnila, o čemž ho informovala dopisem ze dne [datum] (prokázáno oznámením o zesplatnění dluhu ze dne [datum]). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že uhradil pouze částku 6 500 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě nesplacené části dluhu dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Věc byla soudem posuzována podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud vzal za prokázané, že žalovaný v souladu s § 2053 občanského zákoníku uznal písemně co do důvodu i výše dluh ve výši 21 850 Kč, na který doposud uhradil pouze částku 6 500 Kč. Splatnost zbylé částky nastala dne [datum], tj. dnem uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky. Z tohoto důvodu má soud za to, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný nikterak netvrdil a ani neprokázal, že by zbývající dlužnou částku rovněž uhradil. Příslušenství v podobě úroků z prodlení v zákonné výši přiznal soud žalobkyni na základě § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 350 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.