15 C 29/2023-30 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 15 673,53 Kč s tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřel Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a poskytnout kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožní žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše úvěrového limitu sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období a nepřekročit povolený limit. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky, produktové podmínky kontokorentního úvěru, úrokový lístek a sazebník banky. Žalobkyně svůj závazek splnila, žalovaný však překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla ke dni 3. 11. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání v celkové výši 12 878,31 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], žalovanému toto oznámila a vyzvala jej k zaplacení. Po převedení debetního zůstatku ve výši 12 878,31 Kč na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 9. 3. 2021 dlužnou částku zesplatnila v celé výši. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2022, s účinností ke dni 20. 4. 2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho ani po postoupení pohledávky na žalobkyni, ač byl k zaplacení jeho dluhu vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně po žalovaném požadovala uhrazení jistiny úvěru ve výši 12 878,32 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 995,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 678,31 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 878,31 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne 7. 2. 2023 u zdejšího soudu. 3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má trvalé bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). 4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o bankovních produktech a službách, dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách, základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru, všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 11. 1999 a úrokového lístku [číslo] platného od 17. 12. 2013 dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba], ve smlouvě označená jako„ [příjmení]“ uzavřela s žalovaným dne 16. 1. 2020 smlouvu o bankovních produktech a službách a téhož dne dispozice k této smlouvě. Soud dále zjistil, že se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému vedení běžného účtu č. [bankovní účet] a úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet minimální měsíční příjem ve výši 50 % povoleného limitu. Úroková sazba k datu uzavření dispozic ke smlouvě činila 21,99 % ročně. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal finanční prostředky v celkové výši 12 878,31 Kč. Z oznámení o zesplatnění ze dne 11. 3. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 9. 3. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 14 678,31 Kč do 25. 3. 2021. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2022 a z podacího lístku ze dne 6. 5. 2022 soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2022 s účinností ke dni 20. 4. 2022. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 3. 8. 2022 a z podacího lístku ze dne 4. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby. 6. Z žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne 16. 1. 2020 a potvrzení o výši příjmu ze dne 16. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnancem společnosti [právnická osoba], kde pracuje na pozici operátora výroby, jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 24 079 Kč. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 50 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žádné jiné měsíční splátky, ani srážky ze mzdy. Právní předchůdkyně žalobkyně tak před poskytnutím úvěru řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne 16. 1. 2020 smlouvu o bankovních produktech a službách, ve znění dispozic, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit až do výše 10 000 Kč. Žalovaný úvěrový rámec přečerpal a dlužnou částku neuhradil. Celý poskytnutý úvěr proto právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na úhradu jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky ve výši 15 673,53 Kč, úroku z prodlení z částky 14 678,31 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 12 878,31 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit dluh žalobkyni. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 678,31 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.