19 C 158/2023-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 999,95 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 5. 2019, kterou se žalovaným uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a služby s tím související do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za to hradit právní předchůdkyni žalobkyně regulovanou cenu. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou svých závazků. Za období od 11. 7. 2019 do 6. 5. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] za poskytnuté služby cenu 57 499,95 Kč, žalovaný uhradil celkem 7 500 Kč. Dluh se stal splatným dne 4. 6. 2020. Žalovaný však zbylou dlužnou částku ve výši 49 999,95 Kč neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni 15. 2. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy zaslané žalovanému dne 28. 2. 2023. Žalobkyně vedle žalované částky požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena dne 15. 6. 2023. 3. Účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 31. 5. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu a služby s tím související do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a závazek žalovaného hradit za odebranou elektřinu a služby sjednanou cenu, a to prostřednictvím úhrady zaslaných faktur za jednotlivá období. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 5. 2019, všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno] účinným od 1. 1. 2012). Za období od 11. 7. 2019 do 6. 5. 2020 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] splatnou dne 4. 6. 2020, jejímž prostřednictvím byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 49 999,95 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou platby splatné dne 4. 6. 2020. 5. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k její úhradě (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 28. 2. 2023 a podacím archem z téhož dne). Žalovaný dlužnou částku na základě této výzvy neuhradil. 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla předmětná pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 15. 2. 2023 postoupena žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně jejích dodatků, dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek a potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 23. 2. 2023). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2023 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2023 a podacím archem z téhož dne). 7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa a zajistit služby s tím související a žalovaný se za to zavázal platit dohodnutou cenu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou platby, právní předchůdkyně žalobkyně jej o její úhradu upomenula. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes upomínku účtovanou částku neuhradil, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně, resp. po přechodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy žalobkyni právo domáhat se svého nároku soudní cestou. Jelikož žalovaný dlužnou částku sestávající z neuhrazené ceny za dodanou elektrickou energii a související služby ve výši 49 999,95 Kč nezaplatil právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas, ocitl se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v prodlení s plněním peněžitého závazku a právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a domáhala se svého nároku formulářovou žalobou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 999,95 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných do podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 11. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení nevyhověl žalobkyni, co se týče požadavku na přiznání odměny za úkon právní služby ve výši 3 100 Kč. Soud dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě skutečně jde o formulářovou žalobu a není důvod pro přiznání vyšší než obvyklé odměny za úkony právní služby. V rámci žalobních návrhů žalobkyně použila vždy stejný text, obměňovala pouze číslo faktury, fakturační období, splatnost dluhu a žalovanou částku. Soud proto neshledal, že by v žalobních návrzích byla vysoká míra odlišností, která by odůvodňovala přiznání vyšší odměny za úkon právní služby. Shodně se vyjadřoval i Městský soudu v Praze v usnesení ze dne 9. února 2015, sp. zn. 97 Co 736/2014. Dle tohoto usnesení platí, že:„ Je-li text návrhu předem připravený v textovém souboru, pracuje-li žalobce se stále stejným textem a jde-li o text, který předem připravil žalobce tak, aby různé údaje týkající se různých žalovaných mohl do tohoto textu jen doplňovat, je naplněna podmínka ´podání na ustáleném vzoru“.