19 C 25/2023-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný způsobil dne 8. 4. 2019 dopravní nehodu tak, že řídil osobní vozidlo [značka automobilu], r. z: [anonymizováno] [číslo], na pozemních komunikacích v katastru obce Boseň a při předjíždění kolony vozidel ohrozil řidiče nákladního vozidla tovární zn. Liaz, r. z: 1L2 [číslo], pana [jméno] [příjmení], čímž došlo ke střetu obou vozidel. Následky dopravní nehody byly následně odstraněny jednotkou Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (dále též„ HZS Středočeského kraje“). Šetřením bylo zjištěno, že žalovaný řídil vozidlo, přičemž jako držitel řidičského průkazu vydaného cizím státem (Moldavskou republikou) nesplnil povinnost podle požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu České republiky výměnou za řidičský průkaz vydaný Moldavskou republikou. Na žalobkyni se následně obrátil [příjmení] [příjmení] a HZS Středočeského kraje se svými nároky na výplatu pojistného plnění. V důsledku této pojistné události vyplatila žalobkyně pojistné plnění v žalované výši z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně panu [jméno] [příjmení] vyplatila částku ve výši 32 760 Kč představující opravu poškozeného vozidla a HZS Středočeského kraje částku ve výši 5 600 Kč, představující náhradu nákladů zásahu jednotky. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu (regresu) výzvami ze dne 16. 8. 2021 a dne 9. 2. 2022, přičemž ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se věci nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Moldavské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a soud se musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem, které bude na případ aplikovat. Kolizní normou je v daném případě mezinárodní smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982, uveřejněná ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí [číslo] s účinností ode dne 4. 6. 1983. Dle čl. 38 bodu 1 uvedené smlouvy se nároky na náhradu škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících ze smluv a jiných právních úkonů, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo k události zakládající nárok na náhradu škody. Dle čl. 38 bodu 3 uvedené smlouvy je k řízení ve věcech podle tohoto článku dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo události zakládající nárok na náhradu škody. Poškozený může podat návrh také u soudu smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. Ve smyslu citovaných ustanovení jsou tedy české soudy mezinárodně příslušné k projednání věci, neboť na území České republiky došlo k jednání nebo události, zakládající nárok na náhradu škody. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť na území České republiky došlo k jednání nebo k události zakládající nárok na náhradu škody. 4. Soud věc projednal dne 15. 3. 2023 v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud dokazování žalobkyní předloženými listinnými důkazy. Tzv. detailem relace o dopravní nehodě ze dne 26. 4. 2021 včetně fotografií poškozeného vozidla [anonymizováno], výpisem z evidence pojistných smluv, vyčísleními pojistného plnění na listinách pod [číslo] co do výše 32 760 Kč a [číslo] co do výše 5 600 Kč, platebními poukazy na adresu [adresa], rozhodnutím Městského úřadu Mnichovo Hradiště č. j. MH-OD/ 17226/2019-12 ze dne 10. 8. 2020 (dále též„ rozhodnutí“), má soud za prokázané, že žalovaný způsobil dne 8. 4. 2019 v 8:00 hod. dopravní nehodu při řízení vozidla BMW, [registrační značka], aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, neboť [číslo řidič. oprávnění] vydaný příslušnými orgány Moldavské republiky jej neopravňoval k řízení motorových vozidel na území České republiky. Za uvedené byl uznán vinným z přestupků dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1) a písm. f) bod 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jak bylo v řízení doloženo výše zmíněným rozhodnutím, jež nabylo právní moci dnem 15. 3. 2021. Rozsah poškození vozidla LIAZ, [registrační značka], byl pak nepochybně doložen fakturou [číslo] o nákladech opravy vozidla. Oznámeními o likvidaci pojistné události [číslo] za dne 21. 4. 2021 a [číslo] ze dne 16. 8. 2021 má soud za zjištěné, že skutečně vzniklá újma v důsledku popsané dopravní nehody byla vyčíslena ve výši 32 760 Kč ve prospěch poškozeného [jméno] [příjmení] a ve výši 5 600 Kč ve prospěch HZS Středočeského kraje. K zaplacení postihu ve výši pojistného plnění 32 760 Kč byl žalovaný vyzván dopisem žalobkyně ze dne 16. 8. 2021, k zaplacení postihu ve výši pojistného plnění 5 600 Kč byl žalovaný vyzván dopisem žalobkyně ze dne 9. 2. 2022, následně byl vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně z 27. 4. 2022 předanou k poštovní přepravě. 6. Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný: g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. 7. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 8. Žalobkyně prokázala důvodnost a výši žalované částky, proto soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení představuje soudní poplatek v částce 1 535 Kč, odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 500 Kč za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby, 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky (celkem 1 800 Kč) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 378 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) O lhůtě k plnění rozhodl soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.