19 C 82/2023-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce podal žalobu na určení vlastnického práva k dále označenému vozidlu, aby získal pravomocné rozhodnutí soudu, ze kterého by vyplývalo, že již není vlastníkem předmětného vozidla, a které by doložil k žádosti o změnu zápisu vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel. Žalobce dle svého tvrzení uzavřel se žalovaným dne 20. 6. 2017 kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“). Vozidlo si žalovaný při uzavření kupní smlouvy po zaplacení kupní ceny od žalobce převzal včetně veškerých dokladů, tedy obou osvědčení o registraci vozidla, avšak k zápisu změny vlastníka a provozovatele v registru vozidel nedošlo, přestože již žalovaný kupní cenu v plné výši zaplatil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud předně posuzoval, zda je u žalobce dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k vozidlu a uzavřel, že vzhledem k požadavku zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, podat podle § 8 odst. 2 písm. a) žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, vzhledem ke skutečnosti, že podle rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav ze dne 29. 11. 2022, č. j. 253/2022-DS-73/14, bylo zastaveno správní řízení o žádosti žalobce o zápis změny vlastníka silničního vozidla z důvodu nedoložení potřebných dokladů, a současně vzhledem k závěrům judikaturní praxe (srov. plenární nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20), že v případě nesoučinnosti druhé strany při opatření dokladů, např. kupujícího (tj. v případě nemožnosti doložit správnímu orgánu potřebnou dokumentaci k vozidlu), je namístě cestou žaloby na určení vlastnického práva podané v občanskoprávním řízení získat pravomocné rozhodnutí soudu, které je validním podkladem ke změně v registru ve prospěch žadatele (tedy i bez součinnosti druhé strany), má soud naléhavý právní zájem žalobce na takové žalobě ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za jsoucí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a na základě nesporovaných tvrzení žalobce dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva na vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], kterou bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno z žalobce na žalovaného (prokázáno kupní smlouvou). Soud vzal též za nesporné tvrzení žalobcovo, že vozidlo bylo kupujícímu předáno a za vozidlo byla žalobci žalovaným zaplacena cena. Žalovaný proti tvrzením žalobce nikterak nebrojil a zůstal v tomto řízení zcela pasivní. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 8. Soud shledal kupní smlouvu mezi žalobcem a žalovaným za platnou. Z tvrzení žalobce, že mu žalovaný zaplatil plnou cenu vozidla dle smlouvy, vyplývá, že nebyla aktivována rozvazovací podmínka smlouvy uvedená v článku VII kupní smlouvy. Soud tedy uzavřel, že vlastníkem předmětného vozidla je žalovaný od data účinnosti smlouvy, tj. od 20. 6. 2017, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 8 odst. 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 000 Kč (cena věci) sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění s právním a skutkovým rozborem věci předcházející návrhu ve věci samé ze dne 18. 8. 2022, návrh ve věci samé ze dne 20. 3. 2023) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.