7 C 348/2023-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 52 775,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným jako podnikatelem uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. [spisová značka], na jejímž základě poskytla žalovanému účelový úvěr ve výši 25 000 Kč. Peněžní prostředky byly vyplaceny na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit v šesti měsíčních splátkách po 6 080,64 Kč počínaje [datum] do [datum], a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 11 483,84 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti ve výši 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Parametry úvěru a sazebník. Žalovaný žalobkyni nevrátil ničeho. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného s vrácením úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů dle sazebníku a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % z celkové dlužné částky. Žalovaný doposud žalobkyni dluží jistinu 25 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 11 483,84 Kč, poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 15 991,92 Kč a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 36 783,84 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela v rámci své činnosti s žalovaným jako podnikatelem dne [datum] smlouvu o úvěru č. [spisová značka], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 483,84 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti ve výši 300 Kč, a to v šesti měsíčních splátkách po 6 080,64 Kč počínaje [datum] do [datum]. Dle čl. VIII. bodu 1 až 3 byl žalovaný v případě jeho prodlení s vrácením úvěr povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, náhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě prodlení delším 15 dnů. Výše účelně vynaložených nákladů za upomínky byla smlouvou sjednána na 50 Kč, za doporučenou písemnou upomínku pak 500 Kč. Dle čl. VIII. bodu 6 se v případě prodlení s úhradou jakékoli dlužné splátky úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru stává se zbytek úvěru a sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru splatné 15-tým kalendářním dnem od počátku prodlení (smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. B9EB0/151499 ze dne 12. 7. 2023). Žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalovaného částku 25 000 Kč (potvrzení o provedení transakce). Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně jí nevrátil ničeho (přehlede e-mailové a SMS komunikace žalobkyně s žalovaným). Před podáním žaloby byl žalovaný právní zástupkyní žalobkyně vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] a dodejka datové zprávy z téhož dne). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, když uhradil žalobkyni částku ve výši 3 200 Kč, kterou žalobkyně započítala na poplatky za upomínky (800 Kč) a na smluvní pokutu (2 400 Kč). Žalobkyně tak má nárok, poté co došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 483,84 Kč, poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč, a v důsledku prodlení žalovaného s vrácením úvěru pak na smluvní pokutu ve (zbývající) výši 15 991,92 Kč Smluvní pokuta byla sjednána dle § 2048 o. z. a její výši soud nepovažoval za nepřiměřenou. Rovněž ostatní poplatky nebyly soudem shledány jako nepoctivé ujednání a žalovaný na ně byl upozorněn již před uzavřením smlouvy. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, příslušenství soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je smluvním ujednáním účastníků. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 12 942 Kč, které tvoří odměna advokáta za dva a půl úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby) ve výši 8 050 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (á 3 220 Kč), tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 8 950 Kč ve výši 1 880 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 2 112 Kč dle položky 2 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.