9 C 181/2023-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 24 625 Kč a zákonné úroky z prodlení specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení, s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v obdobích od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne [datum], [datum] a dne [datum] žalovaného, v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla za nepojištěná období, sestávajícího ze základů příspěvku 5 915 Kč za první období, 9 815 Kč za druhé období a 7 995 Kč za třetí období, též nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč za každou dílčí pohledávku. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z provedeného dokazování soud zjistil pravdivost výše uvedených tvrzení žalobkyně, na která co do svých skutkových závěrů zcela odkazuje, a zároveň zdůrazňuje: z výzvy ze dne [datum], [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 5 915 Kč za první dlužné období, 9 815 Kč za druhé dlužné období a 7 995 Kč za třetí dlužné období z titulu zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedených obdobích uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila vždy 65 Kč, náklady uplatnění 300 Kč za každé dílčí období. Totéž prokazují upomínky ze dne [datum] za první dlužné období, ze dne [datum] za druhé dlužné období a ze dne [datum] též za třetí dlužné období. Doručenkami zaslanými na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzvy k zaplacení k úhradě zákonných příspěvků se do jeho dispoziční sféry dostaly, a to dne [datum], [datum], [datum]. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedených obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá příloze k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších nařízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 437 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 985 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 625 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 o. s. ř.).