9 C 182/2023-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 14 856 Kč a zákonný úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku, rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení, s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem motocyklu, [registrační značka] přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v obdobích od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne [datum] žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla za nepojištěné první období, sestávajícího ze základu příspěvku 1 664 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, dále dne [datum] za nepojištěné druhé období sestávajícího ze základu příspěvku 2 472 Kč a též nákladů na uplatnění 300 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], které nemělo v obdobích od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla dne [datum] za první období a dne [datum] za druhé období, ovšem i v tomto případě bezvýsledně, žalovaný na výzvy nereagoval. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z provedeného dokazování soud zjistil pravdivost výše uvedených tvrzení žalobkyně, na která co do svých skutkových zjištění zcela odkazuje a zároveň i zdůrazňuje: žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem motocyklu 2S0498 a dále osobního automobilu 8AB4197, přičemž vozidla neměla ve výše uvedených obdobích uzavřeno povinné ručení. Žalovaný na výzvy žalobkyně k zaplacení zákonných příspěvků nikterak nereagoval, žalobkyni neuhradil nejen základy příspěvku ve výši 1 664 Kč; 2 472 Kč; 5 810 Kč; 4 010 Kč, ale ani náklady na uplatnění 300 Kč za každou dílčí pohledávku, a to přestože žalobkyně žalovaného za každé dlužné období k úhradě zákonného příspěvku řádně vyzvala, a výzvy se dostaly i do dispozice žalovaného. Vedle dlužné částky tj. základu příspěvku a též nákladů na vymáhání, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Denní sazba v případě motocyklu činila za obě dlužná období 8 Kč, u motorového vozidla – osobního automobilu částku 35 Kč. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel obou vozidel a vozidla neměla ve výše uvedených obdobích uzavřena pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá příloze k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších nařízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 856 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 o. s. ř.).