9 C 262/2023-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 38 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení, s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalobkyně má vůči žalované čtyři dílčí pohledávky. Žalovaná je vlastníkem nebo provozovatelem osobního [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v níže uvedených obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala za první dlužné období, tj. od [datum] do [datum], dne [datum] žalovanou, v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 18 525 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Za další dlužné období, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. od [datum] do [datum], vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě zákonného příspěvku ve výši 4 940 Kč též výzvou k úhradě ze dne [datum], výzva doručena dne [datum], splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Za další dlužné období, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. od [datum] do [datum], vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě zákonného příspěvku ve výši 6 955 Kč též výzvou k úhradě ze dne [datum], doručenou do dispozice žalované dne [datum], splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Za další dlužné období, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. od [datum] do [datum], vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě zákonného příspěvku ve výši 6 890 Kč též výzvou k úhradě ze dne [datum], doručenou do dispozice žalované dne [datum], splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Ve všech dlužných obdobích činila denní sazba u uvedeného vozidla částku 65 Kč (viz. § 2 odst. 1 písm. H/vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně za všechna dlužná období zaslala žalované i výzvy k uhrazení a předžalobní upomínku, žalovaná ovšem na výzvy nikterak nereagovala, dlužné částky žalobkyně neuhradila ani částečně. Za každé dlužné období tak dluží žalovaná žalobkyni i částku 300 Kč jako náklady na uplatnění pohledávky. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud provedl dokazování obsahem spisu, přičemž daná tvrzení žalobkyně považuje za nesporná, a to zejména z důvodu, že žalovaná, které se dostala žaloba do dispozice, na žalobu nikterak nereagovala, tvrzení žalobkyně nerozporovala. Výše uvedená tvrzení žalobkyně, na která soud ze svých skutkových zjištění zcela odkazuje, a která považuje za rozhodné zjištěné skutečnosti, tj. nyní již skutkové závěry soudu, prokazují, že [název žalobkyně] vyzvala žalovanou k zaplacení uvedených částek jako zákonných příspěvků nepojištěného vozidla [registrační značka], neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedených obdobích uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila ve všech dlužných obdobích vždy částku 65 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Totéž prokazují i upomínky žalobkyně a doručenky zaslané na adresu žalované. V řízení žalobkyně i prokázala, že výzvy k zaplacení k úhradě zákonných příspěvků se do dispoziční sféry žalované dostaly v dnech tvrzených žalobkyní. Podle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedených obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a vymáhání a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. a dalších prováděcích nařízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 541 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 510 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznané částky s úroky z prodlení i náhradu nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 o. s. ř.).