15 C 209/2024-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s tím, že žalobkyně poskytla žalovanému v zařízení žalobkyně dne , datum, ošetření, podrobně specifikovaná v ambulantním účtu pacienta. Za provedená vyšetření byla žalovanému dne , datum, vystavena faktura č. , tel. číslo, na částku , částka, s datem splatnosti , datum, . Při stanovení ceny za provedené úkony vycházela žalobkyně ze seznamu zdravotních výkonů s bodovým ohodnocením dle vyhlášky č. 134/1998 Sb., kdy k bodovým hodnotám výkonů byly připočteny nepřímé náklady (tzv. minutová režijní sazba). Žalovaný na splatnou fakturu žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky za ošetření dopisem, na tento dopis žalovaný nijak nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Následně mu byla prostřednictvím zástupce žalobkyně zaslána rovněž předžalobní upomínka, ani poté však žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, tvrzení žalobkyně tak nerozporoval a po celé řízení byl zcela pasivní.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a má za prokázaný následující skutkový stav:5. Žalovaný se podrobil lékařským vyšetřením, za která se zavázal uhradit žalobkyni sjednanou odměnu v účtované výši na základě vystavené faktury, se sjednanou dobou splatnosti ode dne vystavení faktury, neboť zdravotní úkony poskytnuté žalobkyní žalovanému nebyly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, o čemž byl žalovaný žalobkyní poučen. Žalobkyně vystavila žalovanému za provedená vyšetření fakturu č. , tel. číslo, na částku , částka, , splatnou dne , datum, (prokázáno fakturou č. , tel. číslo, a ceníkem žalobkyně). Žalovaný na fakturu ničeho neuhradil, a proto ho žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala předžalobní upomínkou ze dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, ). Ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil.6. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).7. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta lékařská ošetření, přičemž poskytnuté zdravotní výkony nebyly hrazeny ze zdravotního pojištění dle přílohy č. , hodnota, k zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění ke dni poskytnutí lékařských ošetření. Bylo proto povinností žalovaného uhradit náklady související s poskytnutím lékařských ošetření, jejichž výši vyčíslila žalobkyně v souladu s obsahem přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění účinném ke dni poskytnutí lékařských ošetření. Mezi účastníky platně vznikl závazkový vztah ve smyslu § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.”. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta lékařská ošetření, která nebyla hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Žalovanému proto na základě shora citovaných zákonných ustanovení vznikla povinnost náklady ve výši , částka, , vzniklé v souvislosti s jeho vyšetřením, žalobkyni uhradit, což však žalovaný i přes výzvu žalobkyně neučinil. Soud proto v projednávané věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala právní důvod žalované částky i její výši, a proto soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.10. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.