19 C 133/2024-14 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 28. 2. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 796,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , tel. číslo, ze dne 10. 2. 2022, dále jen „smlouva“, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a služby s tím související do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal žalobkyni řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Za období od 1. 3. 2022 do 22. 12. 2022 žalobkyně fakturou č. , hodnota, vyúčtovala žalovanému za poskytnuté služby nedoplatek ve výši 62 796,24 Kč s datem splatnosti 23. 1. 2023. Jelikož žalovaný nedoplatek ve výši 62 796,24 Kč žalobkyni řádně a včas neuhradil, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2024. Žalobkyně vedle žalované částky požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši z částky 62 796,24 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne 27. 5. 2024 v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, a dne 29. 5. 2024 vhozena do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalovaného.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 2. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , tel. číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalovaného na adrese , adresa, , EAN odběrného místa: , Anonymizováno, , a žalovaný se zavázal odebírat dodanou elektřinu a hradit žalobkyni řádně a včas sjednanou cenu za dodávku elektřiny a distribuční služby dle platného ceníku žalobkyně a v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí uvedené smlouvy (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , tel. číslo, ze dne 10. 2. 2022 a všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny účinných od 1. 6. 2018). Za řádnou realizaci dodávek elektřiny v období od 1. 3. 2022 do 22. 12. 2022 vystavila žalobkyně žalovanému po odpočtu složených záloh fakturu č. , hodnota, , splatnou dne 23. 1. 2023, znějící na částku 62 796,24 Kč (prokázáno konečným vyúčtováním za elektřinu č. , hodnota, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni řádně a včas neuhradil fakturovanou částku, dostal se s hrazením platby do prodlení. Zástupce žalobkyně proto vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu předžalobní upomínkou odeslanou dne 4. 1. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou a poštovním podacím lístkem ze dne 4. 1. 2024). Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.5. Na základě shora uvedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, dle které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, a žalovaný se zavázal za spotřebovanou elektřinu platit žalobkyni dohodnutou cenu. Žalobkyně účtovala za dobu trvání smluvního vztahu žalovanému nedoplatek za odebranou elektřinu ve výši 62 796,24 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes upomínku zástupce žalobkyně účtovanou částku neuhradil, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku soudní cestou.6. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na účtovanou částku neuhradil ničeho.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jen „energetický zákon“, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a cenu související služby v elektroenergetice.8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůželi plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa a zajistit služby s tím související a žalovaný se za takto poskytnuté plnění zavázal žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu, a to prostřednictvím zálohových plateb, přičemž žalovaný své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené vyúčtování za dodanou elektřinu. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyfakturovanou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, ocitl se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury do zaplacení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 741,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 512 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 62 796,24 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 760 Kč ve výši 2 469,60 Kč.12. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.