19 C 361/2023-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 19. 9. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 393 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uhradila náklady léčení za svého pojištěnce [jméno] [příjmení], narozeného [datum], č. pojištěnce [číslo] (dále jen„ pojištěnec“), kterého žalovaný dne 26. 6. 2022 ve 03:00 hodin poblíž domu [adresa] v obci [obec] fyzicky napadl a způsobil mu zranění – poranění obou kolen, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalovaný byl za své jednání, kterého se dopustil dne 26. 6. 2022, rozhodnutím Obvodního oddělení [obec] ze dne 14. 7. 2022, č. j. KRPS-163605/P [číslo], které vydalo rozhodnutí o bloku na pokutu na místě zaplacenou, uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Žalobkyně uhradila za léčbu pojištěnce [jméno] [příjmení] náklady léčení v celkové výši 11 393 Kč. K náhradě nákladů léčení, které žalobkyně vynaložila za léčbu svého pojištěnce, vyzvala žalobkyně žalovaného dne 21. 10. 2022. Žalovaný si výzvu nepřevzal. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění a z nich dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne 26. 6. 2022 ve 03:00 hodin poblíž domu [adresa] v obci [obec] fyzicky napadl pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum], č. pojištěnce [číslo], který po napadení upadl na zem, čímž došlo k poranění obou kolen pojištěnce, a způsobil mu zranění vyžadující lékařské ošetření v Oblastní nemocnici [obec]. Žalovaný byl v řízení vedeném Obvodním oddělením [obec] pod č. j. KRPS-163605/P [číslo], které vydalo rozhodnutí o bloku na pokutu na místě zaplacenou, uznán vinným spácháním přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. Žalovanému byla uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč. Právní moc rozhodnutí nastala dne 14. 7. 2022 (prokázáno rozhodnutím Obvodního oddělení [obec] – blokem na pokutu na místě zaplacenou ze dne 14. 7. 2022, č. j. KRPS-163605/P [číslo]). Žalobkyně uhradila náklady léčení svého pojištěnce ve výši 11 393 Kč a se svým regresním nárokem v této výši se na žalovaného obrátila dopisem ze dne 21. 10. 2022 s lhůtou k plnění do 15 dnů od doručení dopisu (prokázáno vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení, rozpisem plateb k náhradě za léčení a výzvou k zaplacení náhrady nákladů ze dne 21. 10. 2022 včetně doručenky od žalovaného). Žalovaný si výzvu nepřevzal a neuhradil do podání žaloby ničeho. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jsou pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. 8. Žalobkyně vynaložila v důsledku protiprávního jednání zaviněného žalovaným náklady na léčení poškozeného pojištěnce [jméno] [příjmení] ve výši 11 393 Kč a vzniklo jí tak dle citovaného ustanovení právo na náhradu těchto vynaložených nákladů vůči žalovanému. Soud proto žalobě výrokem I. zcela vyhověl co do žalované částky a vzhledem k prodlení žalovaného s jejím zaplacením i co do zákonného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (převzetí a příprava, výzva k plnění, sepsání žaloby) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.