23 C 182/2024-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, zaslala na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, . částku , částka, . Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhala jednání ohledně uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, avšak tuto smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, od právní předchůdkyně žalobkyně. K úhradě dlužné částky byl žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaná však poskytnutou částku nevrátila, čímž se bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované ze svého účtu č. , č. účtu, dne , datum, zaslala částku ve výši , částka, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, vedeného u Moneta Money bank, a.s., (prokázáno výpisem z běžného účtu č. , č. účtu, a sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamem postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, odeslaným téhož dne společně s předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne).5. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované částku , částka, , kterou si žalovaná bez právního důvodu ponechala, čímž se bezdůvodně obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a vznikla jí povinnost vydat, oč se obohatila. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Soud stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů od doručení výzvy k plnění odeslané dne , datum, , která byla žalované v souladu s § 573 o. z. doručena dne , datum, . Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dne , datum, a dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením dlužné částky, tj. dne , datum, . Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení, který však požadovala až od data , datum, , z částky , částka, do zaplacení a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalované, právním předchůdci, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.13. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.