7 C 180/2023-89 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne , datum, a doplněnou podáním ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) na základě smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách ve sjednané výši. Úroková sazba byla stanovena ve výši 9,9 % ročně. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas – uhradil pouze částku ve výši , částka, , právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila ke dni , datum, . Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.2. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-327/10 Hypoteční banka, a. s., proti , právnická osoba, . Lindnerovi.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl žalovanému jmenován opatrovník z důvodu, že se žalovanému nepodařilo doručit soudní písemnost na známou adresu v cizině.4. Při jednání poukázal opatrovník žalovaného na skutečnost, že žalobkyně neprokázala úvěruschopnost žalovaného v době poskytnutí úvěru.5. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:6. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně na úvěr částku , částka, , a to v 96 měsíčních splátkách ve výši , částka, včetně pojištění, resp. ve výši , částka, v případě poslední splátky. Úrok byl sjednán ve výši 9,9 % ročně.7. Ze , právnická osoba, podmínek a Všeobecných produktových podmínek, které jsou součástí smlouvy, a které nejsou účastníky podepsány, soud naznal bližší úpravu práv a povinností právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného.8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného prohlásila předmětný úvěr za splatný ke dni , datum, . Současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (, částka, ) do , datum, .9. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaného žalovaný k , datum, dlužil právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, sestávající se z jistiny po splatnosti , částka, , smluvního úroku , částka, a úroku z prodlení , částka, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a jejích příloh soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.12. Z předžalobní výzvy a podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, .13. Soud nemohl přihlížet k tvrzením a důkazům, které žalobkyně doručila soudu podáním ze dne , datum, , které bylo soudu žalobkyní odesláno dne , datum, , tj. po uplynutí lhůty poskytnuté při jednání dne , datum, . Jelikož tyto důkazy (listiny založené spolu s podáním ze dne , datum, , doručené , datum, ) byly navrženy až po lhůtě poskytnuté soudem při jednání dne , datum, , soud jejich provedení zamítl.14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:15. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyně žalobkyně částku , částka, , a to v 96 měsíčních splátkách ve výši , částka, včetně pojištění, resp. ve výši , částka, v případě poslední splátky. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni , datum, .16. Žalobkyně (procesně použitelným způsobem) netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru provedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.17. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:18. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.19. Dle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.23. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).25. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.26. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]27. Jelikož žalobkyně v řízení (procesně použitelným způsobem) netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr vůbec jakkoli zkoumala, má soud za to, že v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povi