9 C 353/2023-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 20 922 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení, s poukazem zejména na tyto skutečnosti: žalobkyně má vůči žalovanému tři dílčí pohledávky. Žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem osobního automobilu, SPZ [anonymizována dvě slova] [číslo], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne [datum] žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 6 862 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný na výzvu nereagoval. Dané vozidlo nebylo dále pojištěno ani v období [datum] do [datum], přičemž základ příspěvku činí 7 191 Kč, denní sazba i nadále 47 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 7 191 Kč dne [datum], výzva doručena [datum], splatnost příspěvku dle výzvy dne [datum] předžalobní upomínka zaslána [datum]. Žalovaný má dle této dílčí pohledávky povinnost zaplatit částku 7 491 Kč (příspěvek a částka 300 Kč za náklady na uplatnění). Žalovaný byl dále v rozhodném období od [datum] do [datum] vlastníkem nebo provozovatelem osobního automobilu SPZ 1 [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v tomto období uzavřeno povinné ručení. [název žalobkyně] vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 5 969 Kč (denní sazba 47 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný na tuto výzvu ani na opakované upomínky nereagoval. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud provedl ve věci dokazování listinami předloženými žalobkyní, ze kterých vzal za jednoznačně prokázaná tvrzení žalobkyně. Co do skutkových závěrů soud zcela odkazuje na výše uvedená tvrzení žalobkyně, přičemž zdůrazňuje: v uvedených obdobích žalovaný u vozidel [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] a SPZ [anonymizována dvě slova] neměl uzavřena povinná ručení, denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, náklady uplatnění u každé dílčí pohledávky 300 Kč. Výzvy k úhradě zákonných příspěvků za dlužná období (6 862 Kč; 7 191 Kč; 5 969 Kč) se dostaly do dispozice žalovaného, i přes upomínky žalobkyně žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný byl ve výše uvedených obdobích vlastníkem nebo provozovatelem obou vozidel a vozidla nemělo uzavřena pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá příloze k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. a dalších prováděcích nařízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 289 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 837 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 922 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznané částky s úroky z prodlení i náhradu nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 o. s. ř.).