13 C 286/2025-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se domáhal určení, že není vlastníkem vozidla specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen předmětné vozidlo) s tím, že jako tehdejší vlastník a provozovatel předmětného vozidla prodal dne , datum, vozidlo žalovanému. Žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel nebyla následně podána. Žalovaný vozidlo následně převedl. Žalobce byl vyzván k zaplacení pokuty za přestupek ze dne , datum, , tedy v době, kdy již nebyl majitelem ani provozovatelem uvedeného osobního automobilu. Za daného stavu tak žalobci nezbývá než se domáhat určení vlastnického práva k vozidlu v tomto soudním řízení a touto žalobou.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (místem plnění zmíněného závazku je v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty).5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:6. Žalobce byl vlastníkem osobního vozidla tovární značky Citroen C5, registrační značka: , SPZ, , identifikační číslo vozidla (VIN): VF7RDUHZJ54080584. Kupní smlouvou ze dne , datum, pak předmětný vůz prodal žalovanému za , částka, (prokázáno kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne , datum, ). K přepsání vozu nedošlo, žalobci přišla výzva , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, k úhradě pokuty , částka, za přestupek, dále dne , datum, příkaz od , právnická osoba, , adresa, o uložení pokuty ve výši , částka, a dne , datum, vyrozumění o výši nedoplatku též od , právnická osoba, , adresa, (prokázáno výzvou k uhrazení určené částky ze dne , datum, , příkazem o uložení pokuty provozovateli vozidla ze dne , datum, a vyrozuměním o výši nedoplatku ze dne , datum, ).7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně. O podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.10. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, se k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla přiloží a) v případě převodu vlastnického práva 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, 2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a 3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu; b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.11. Podle § 2079 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občasného zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.12. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. o. z., na základě které žalobce předal žalovanému předmětný vůz a žalovaný se mu za to zavázal uhradit kupní cenu. Vlastníkem vozu se tak stal žalovaný, nicméně v registru vozidel je jako vlastník evidován žalobce. Žalobce sice je podle § 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích oprávněn podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel, nicméně k tomu musí doložit potřebné dokumenty (mj. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla ne starší 30 dní), které však bez součinnosti žalovaného, kterému bylo vozidlo předáno, není schopen získat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019-28). Soudní rozhodnutí je tak za daných okolností jediným způsobilým podkladem ke změně zápisu vlastníka vozidla, neboť bez určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu žalobce nemůže dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (popř. v technickém průkazu vozidla) (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006 a rozhodnutí Ústavní soud České republiky ze dne 9. 11. 2021, č. j. Pl. ÚS 114/20). Pravomocným rozhodnutím soudu sice nedojde k zapsání žalovaného do registru vozidel jako vlastníka předmětného vozu, ale umožní žalobci minimálně odstranit údaje o jeho osobě z registru vozidel a tím předejít vážným důsledkům spojeným se zápisem jeho osoby v uvedeném registru. Pokud by totiž žalobce takové změny nedosáhl a byl by stále veden v registru vozidel jako vlastník/provozovatel, vystavuje se nebezpečí z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupky (podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) spáchané s vozidlem, které již nevlastní (jak se mu stalo), včetně odpovědnosti za škodu způsobenou takovým vozidlem, odpovědnosti za přestupek (podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) při porušení povinnosti podat společnou žádost o zápis změn v registru vozidel ve stanovené lhůtě či povinnosti platit příspěvky do garančního fondu v případě neuzavření povinného ručení k takovému vozu (podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). S možností odstranění údajů o vlastníku vozidla z registru vozidel ostatně počítá rovněž judikatura správních soudů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016). Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobce není vlastníkem předmětného vozidla, přičemž má současně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalovaný neposkytl součinnost a v evidenci registrů vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva, ke které došlo dne 25. 5. 2024, a proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady s