21 C 341/2025-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaný jakožto vlastník / provozovatel motorového vozidla, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , neměl k tomuto vozidlu v období od 26. 7. 2024 do 28. 11. 2024 v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). K zaplacení příspěvku za uvedené období ve výši 11 718 Kč (denní sazba 93 Kč x 126 dnů) vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 23. 1. 2025 a splatnost příspěvku nastala 8. 4. 2025. Žalovaný však nereagoval ani na opakovanou upomínku a dlužnou částku neuhradil. K zaplacení dlužné částky byl naposledy vyzván předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně po žalovaném podanou žalobou požaduje též zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o porušení zákonné povinnosti uzavřít pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění).5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci.6. Žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, (prokázáno Informací z Registru silničních vozidel), přičemž v období od 26. 7. 2024 do 28. 11. 2024 neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne 23. 1. 2025 příspěvek ve výši 11 718 Kč za výše uvedené nepojištěné období (tj. 126 dní) při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 93 Kč a vyzvala ho k jeho úhradě spolu s náklady na uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení dopisu (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 1. 2025 obsahující číslo zásilky, dle nějž došlo k odeslání zásilky 23. 1. 2025, příloha výzvy k úhradě). K zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkou ze dne 15. 4. 2025 a 12. 5. 2025 (prokázáno upomínkou ze dne 15. 4. 2025 a 12. 5. 2025). Před podáním žaloby zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 11. 7. 2025 podanou k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 11. 7. 2025 a podacím lístkem).7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.8. Použitelnost českého práva vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, vyplývá z čl. 4 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím II).9. Podle § 6 zákona č. 30/2024 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinném od 1. 4. 2024, odst. 1 provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.10. Podle § 45 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 30/2024 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2. Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.11. Podle § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024, která provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti 93 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 2 500 cm3.12. Dle § 6 vyhlášky č. 69/2024, která provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.13. Žalovaný porušil povinnost uloženou mu zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinným od 1. 4. 2024, spočívající v uzavření pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla pro výše uvedený osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 2 500 cm3 za období od 26. 7. 2024 do 28. 11. 2024. Z těchto důvodů mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek v celkové výši 12 018 Kč (tj. příspěvek za 126 dní x 93 Kč a náklady na vymáhání pohledávky 300 Kč). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), odměna ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč, dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).