12 C 252/2020-206 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne [datum], aby soud určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřená dne [datum] mezi žalovaným [číslo] jako dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovanou [číslo] jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene, je neplatná in eventum, aby soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, je žalovaný [číslo]. Rovněž se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že věcné břemeno bydlení a užívání pro oprávněného – žalovaného [číslo] k nemovitostem, a to pozemku parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemku parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany, neexistuje. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé. Z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to žalovaná a [celé jméno svědka], [datum narození] [ulice] domácnost manželů byla v domě, který byl ve výlučném vlastnictví žalovaného manžela, nemovitosti po celou dobu manželství užívali jako společnou rodinou domácnost, ostatně je tak užívají nadále. Manželství žalobkyně a žalovaného se ocitlo v krizi, když jedním z manželových řešení byl převod nemovitostí na společnou zletilou dceru, žalovanou, kdy společně uzavřeli darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti užívání, na základě které převedl žalovaný na žalovanou veškeré nemovitosti a věcné břemeno bylo zřízeno výlučně ve prospěch žalovaného. Do všech nemovitostí manželé společně investovali finanční prostředky na rekonstrukce, zvelebení a společně s dětmi ji užívali. Žalobkyně a žalovaný po osamostatnění dětí, společně hospodaří jak s věcmi nacházejícími se v rodinné domácnosti, tak i se svými příjmy, společně pečují o domácnost a obstarávají všechny věci s tím spojené. Žalovaný disponoval shora uvedenými nemovitostmi, ve kterých se nachází rodinná domácnost žalobkyně a žalovaného bez jejího souhlasu, když je bezúplatně zcizil žalované, a touto smlouvou došlo i ke zřízení doživotního práva užívání nemovitostí uvedených shora žalovanému, když ten žalobkyni nezajistil jako své manželce po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Žalovaná nemohla být v dobré víře, když uzavřela s žalovaným takovou smlouvu, neboť existence rodinné domácnosti byla žalobkyni známa. Žalobkyně se snažila s žalovaným neutěšenu situaci několikrát řešit, a to i prostřednictvím právních zástupců, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili společně tak, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé, z manželství se narodily dnes již dvě zletilé děti, žalovaná a [celé jméno svědka], společná rodinná domácnost byla v domě, ve výlučném vlastnictví manžela. Uvedené nemovitosti užívali žalobkyně a žalovaný po celou dobu manželství jako společnou rodinnou domácnost, a to až do roku 2016, současně v rámci manželství od roku 2009 do roku 2016 užívali i bankovní účet č. [bankovní účet], kdy vlastníkem účtu u [právnická osoba], je žalobkyně. Žalovaný a žalobkyně vlastní v rámci společného jmění manželů další nemovitost, a to bytovou jednotku v domě na adrese [adresa], kterou žalovaný získal po své mamince převodem členského podílu v Bytovém družstvu a následně převodem do osobního vlastnictví vnesl do společného jmění manželů. Bytová potřeba žalobkyně není ohrožena. Celková situace v rodině se přiostřila v roce 2009, kdy vygradovaly neshody mezi synem [jméno] a žalovaným, přičemž žalobkyně stála na straně syna proti manželovi a v červenci 2019 požádal žalovaný o zrušení trvalého pobytu zletilého syna na adrese [adresa svědka, svědka, svědka, svědkyně a svědka], když ten tam více než 10let nebydlel. Žalovaný měl podezření, že z domu mu byly synem odcizeny sbírkové předměty, přičemž žalobkyně tomu s největší pravděpodobností přihlížela, věc byla vyšetřována policií. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným začalo docházet k vyhroceným situacím, kdy vyvolávala konflikty a v rámci manželského soužití jej o ničem neinformovala, neřešila společné hospodaření, výdaje, včetně úklidu a údržby tzv. společné domácnosti. Na základě uvedeného se žalovaný rozhodl nemovitosti převést darovací smlouvu ze dne [datum] na dceru, žalovanou a dohodl se s ní na vložení věcného břemen, které by mu zajišťovalo klidné stáří a dožití, neboť ztratil veškerou důvěru v manželku a svého syna. Žalovaný dospěl k závěru darovat nemovitost v okamžiku, kdy dospěl k přesvědčení, že soužití s žalobkyní vlastně neexistuje a nejedná se o rodinnou domácnost. Žalobkyně s žalovaným sice bydlí v jednom domě, ale jako dva cizí lidé, došlo k rozpadu vztahu, žalobkyně a žalovaný od r. 2016 neudržují intimní vztah, nedá se hovořit o aktivním výkonu domácích prací a starost o osobní potřeby žalovaného. Od podzimu 2019 se občas nezdržuje v domě a od května 2020 se četnost zvýšila. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému dopis, ve kterém se dovolává neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] včetně neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyni od okamžiku převodu na základě darovací smlouvy ani jeden ze žalovaných nezkrátil žalobkyni v jejích právech užívat nemovitost, nenaznačil žádnou skutečnost, která by nasvědčovala vystěhování žalobkyně. V rámci vyjádření rovněž bylo konstatováno, že žalovaný a žalobkyně společně s právními zástupci jednali o zúžení společného jmění manželů, avšak bezúspěšně. Oba žalovaní jsou jednáním žalobkyně překvapeni jsou toho názoru, že ze strany žalobkyně se poté, co každý z manželů vlastní svůj bankovní účet a žalobkyně přestala mít možnost nakládat s finančními prostředky žalovaného, vznikl u žalobkyně podnět k tomu, aby z rozpadlého manželství vytěžila, co možno nejvíce po hmotné stránce. Ze strany žalovaného převodem majetku se jednalo spíše o jeho vlastní ochranu před žalobkyní a synem na základě jeho zkušeností a poznání, které v soužití s oběma nabyl. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně a žalovaný 2) uzavřeli dne [datum] manželství, jejich manželství bylo nepravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 18.5.2021, č.j. [číslo jednací] s tím, že probíhá řízení o odvolání manželky před Krajským soudem v Praze. Návrh na rozvod podal žalovaný 2) dne [datum] rozsudek Okresního soudu v Mělníku na č.l. 96-97 spisu, oddací list na č.l. 18-19 spisu/. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná 1) je jejich společnou dcerou a svědek [celé jméno svědka] synem žalobkyně a žalovaného 2). 4. Z darovací smlouvy a ze smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřené mezi žalovanými dne [datum] /viz citovaná darovaná smlouva na č.l. 28 a násl. spisu, seznam nemovitostí na [list vlastnictví] na č.l. 10-17 zjišťuje, že žalovaný 2) jako dárce daroval ze svého výlučného majetku žalované 1) nemovitosti, a to pozemek parc.č. St. 52, jehož součástí je stavba [anonymizováno] č., určená k bydlení, pozemek parc.č. St. 347, jehož součástí je stavba čp/če, garáž, pozemek parc. [číslo] vedených na listu vlastnictví [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec Neratovice a katastrální území Korycany. Žalovaná 1) jako obdarovaná povinná ve prospěch žalovaného 2) jako dárce zřídila bezúplatně věcné břemeno práva doživotního, výlučného a bezplatného užívání k darovaným nemovitostem/viz citovaná darovaná smlouva na č.l. 28 a násl. spisu, seznam nemovitostí na [list vlastnictví] na č.l. 10-17 5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně a žalovaný 2) mají ve společném jmění manželů nemovitost, a to bytovou jednotku 2+1 s příslušenstvím/viz Smlouva o převodu bytu do vlastnictví ze dne [datum] na č.l. 87-89 spisu, Dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] na č.l. 52-53 spisu, výpis z Katastru nemovitostí/, kterou žalobkyně a žalovaný 2) nabyli na základě smlouvy o převodu bytu do vlastnictví člena družstva bytovou jednotku [číslo] umístěnou v 1. NP budovy [adresa], [číslo] stojící na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], uzavřené s bytovým družstvem – dům [ulice a číslo], [číslo], [číslo], [IČO], se sídlem [adresa]), svědka [celé jméno svědka], email na č.l. 134 spisu/. 6. Žalobkyně zaslala žalované 1) a žalovanému 2) dopis ze dne [datum], v němž namítala neplatnost darovací smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání uzavřené mezi žalovanými dne [datum] uzavřené mezi žalovanou 1) a žalovaným 2). Uved