13 C 58/2021-37 — Okresní soud v Mělníku

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeným s tím, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku podle přihlášky poplatníka v příslušné evidenci. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky ve výši 675 Kč za období měsíců září až prosinec 2019 a leden 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože žalovaná je ukrajinské národnosti, zabýval se soud otázkou pravomoci. Podle čl.48 sdělení č. 123/2002 Sb.m.s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech: 1. Smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. 2. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. 3. Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. 4. Forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. 5. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc. Podle § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla evidována na základě přihlášení jako poplatník televizního poplatku od srpna 2019. Za období měsíců září až prosinec 2019 a leden 2020 nezaplatila televizní poplatky v celkové výši 675 Kč, ač byla žalobkyní vyzývána. Podle § 3 odst. 2, věta prvá, zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Dle § 6 zákona o televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ustanovení § 10 nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Soud postupoval podle shora uvedených zákonných ustanovení. Výše televizního od [datum] činí 135 Kč měsíčně. V řízení bylo na žalované, aby prokázala, že televizní poplatky za žalované období zaplatila, žalovaná byla však v tomto směru zcela nečinná. S ohledem na to soud shledal návrh žalobkyně za důvodný, když bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila televizní poplatky za měsíce září až prosinec 2019 a leden 2020 po 135 Kč, ač byla žalobkyní vyzývána a dluží tak žalobkyni žalovanou částku (5 měsíců x 135 Kč). Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost a soud proto žalobě, pokud jde o jistinu, vyhověl. Žalovaná se tím, že televizní poplatky nezaplatila včas, ocitla v prodlení a podle § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku je povinna žalobkyni zaplatit i úroky z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Ty až do konce měsíce června 2010 představují částku, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení výši repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní operace) vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky ve výši platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá, zvýšené o 7 procentních bodů. Od [datum] do [datum] výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Od [datum] do [datum] výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Od [datum] se výše úroku z prodlení řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyně úroky z prodlení zkapitalizovala, soud proto žalované uložil na úrocích z prodlení zaplatit částku Kč. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit jistinu i s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, náleží ji proto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelné soud považuje náklady řízení spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradu ve výši 200 Kč za dva úkony po 100 Kč/úkon (předžalobní výzva a návrh ve věci samé) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobkyně je sice v řízení zastoupena advokátem, soud však s ohledem na níže uvedené neshledal náklady na právní zastoupení v dané věci účelnými, má proto za to, že žalobkyni náleží toliko paušální náhrada nákladů, jako by náležela účastníku řízení, který by v řízení zastoupen nebyl. Tuto částku uložil soud žalované nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).