10 C 28/2022-30 — Okresní soud v Mělníku

Žalobce se obrátil dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 3 541 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že dne [datum] v 01:45 v [obec a číslo], ulice [ulice a číslo], byl hlídkou Policie České republiky kontrolován žalovaný jako řidič motocyklu. Žalovaný byl vyzván k podrobení se orientačnímu testu na přítomnost omamných či psychotropních látek, kdy byl tento test proveden s pozitivním výsledkem na návykové látky ze skupiny kokainu. Následně se žalovaný dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu v [nemocnice] na [obec], [obec a číslo] (dále jen„ zdravotnické zařízení“), kde žalovanému bylo odborným lékařským vyšetřením potvrzeno, že má pozitivní nález na kanabinoidy a metabolity kokainu. Žalobkyni vznikly náklady za vyšetření praktickým lékařem ve výši 256,75 Kč, za vyšetření biologického materiálu ve výši 3 137,20 Kč a za dopravu do zdravotnického zařízení ve výši 147,34 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na náhradu celkové částky 3 541 Kč (po zaokrouhlení), neboť u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, žalovaný však dlužnou částku ani po výzvě nezaplatil. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný byl dne [datum] v 01:45 zastaven při jízdě na motocyklu hlídkou Policie České republiky a byl vyzván k podrobení se orientačnímu testu na přítomnost omamných a psychotropních látek, přičemž test byl pozitivní na kokain. Následně byl žalovaný vyzván k odbornému lékařskému vyšetření ve zdravotnickém zařízení, kde se podrobil lékařskému vyšetření a byl mu odebrán biologický materiál – moč a krev /viz úřední záznam PČR na č. l. 10-12 spisu, žádost o lékařské a toxikologické vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou na č. l. 14-15 Výsledek testů byl pozitivní na látky THC-COOH (biologicky neaktivního metabolitu Δ9-tetrahydrokanabinolu), delta9-THC, a dále na metabolity kokainu, benzoylekgonin a ekgonin methyl esteru /viz výsledkový list – toxikologické vyšetření na č. l. 15 Lékařské vyšetření a toxikologické vyšetření bylo žalobci vyčísleno v rámci faktury – daňového dokladu [číslo] společností [nemocnice], IČO [číslo] /viz fakturu na č. l. 16, žalobce dále vyčíslil i náklady za použití služebního dopravního prostředku /viz vyúčtování nákladů na č. l. 8 K zaplacení celkové dlužné částky 3 541 Kč byl žalovaný naposledy vyzván předžalobní výzvou /viz předžalobní výzvu na č. l. 17 včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti a dále dle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření (…). Dle odst. 2 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odst. 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly (…). Dle odst. 3 náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba (…). Dle odst. 5 toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly (…). Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Soud vzal za prokázané, že žalovaný jako řidič motocyklu byl dne [datum] vyzván k podrobení se orientační zkoušce na přítomnost omamných a psychotropních látek, a to s pozitivním výsledkem. Žalovaný se dále podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, v němž byly toxikologickým vyšetřením zjištěny pozitivní výsledky na THC, jeho metabolit a na metabolity kokainu. Žalovaný tak byl povinen uhradit žalobci náklady vzniklé s provedeným lékařským a toxikologickým vyšetřením jakožto i náklady na dopravu do zdravotnického zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobce uplatnil. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (kvalifikovaná výzva, sepis žaloby). O povinnosti ve sporu neúspěšného žalovaného zaplatit státu soudní poplatek za podaný návrh na zahájení řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobce je od poplatku v řízení ze zákona dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozen a poplatková povinnost zde přechází podle výsledku řízení na žalovaného. Výše soudního poplatku činí 1 000 Kč dle položky 1 odstavce 1. písm. a) sazebníku poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.).