12 C 322/2022-39 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalované zaplacení 2 422,98 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a zaplatit sjednanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala cenu za dodanou elektřinu fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku 4 713,72 Kč, po odečtení složených záloh 2 400 Kč zněla faktura na částku 2 313,72 Kč, se splatností ke dni [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vyúčtovala cenu za dodanou elektřinu fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] znějící na částku 109,26 Kč se splatností ke dni [datum]. Žalovaná na úhradu těchto faktur nezaplatila ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením faktury, byl smluvní vztah se žalovanou ukončen. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky ke dni [datum] postoupeny žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. V rámci příslušenství žalobkyně nárokuje zaplacení úroku z prodlení v běžící výši 10 % ročně z částky 2 313,72 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 109,26 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod kódem EAN: [číslo] na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala hradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou [číslo] znějící na částku 2 313,72 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Dále právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou [číslo] znějící na částku 109,26 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatků [číslo] O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná netvrdila, že by předmětný dluh uhradila, tato skutečnost nevyšla najevo ani z provedených důkazů. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 9. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny. Žalovaná však nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalované. Na ní bylo, aby tvrdila a samozřejmě i prokázala, kdy a jak dlužnou částku uhradila. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 422,98 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. 13. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.