12 C 68/2022-60 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vůči žalovanému zaplacení 21 566,10 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 17 069 Kč na nákup mobilního telefonu iPhone [příjmení] [příjmení] [jméno]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 33,7 % ročně a pojistným ve výši 86 Kč měsíčně, to vše v 36 měsíčních splátkách po 720 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, na úhradu svého dluhu zaplatil pouze 2 006,51 Kč. Žalobkyně proto od smlouvy s účinností ke dni [datum] odstoupila. Vedle jistiny ve výši 16 309,16 Kč požaduje žalobkyně i dlužné pojistné ve výši 436,50 Kč, dlužný úrok ve výši 2 320,44 Kč, náhradu nákladů v případě ukončení smlouvy ze strany věřitele ve výši 1 500 Kč a náklady na upomínky ve výši 1 000 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně nárokuje zaplacení úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč s tím, že první čerpání bude na nákup mobilního telefonu ve výši 17 069 Kč. Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 33,7 % ročně v 36 měsíčních splátkách po 720 Kč a 86 Kč měsíčně na pojistném za pojištění schopnosti splácet úvěr a dále hradit poplatky dle sazebníku žalobkyně /viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], informace o zpracování osobních údajů a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 1.2 2019, všeobecné pojistné podmínky na č. l. 43-44 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že pobírá mzdu ve výši 24 000 Kč měsíčně a má jiný příjem ve výši 5 000 Kč měsíčně, na bydlení vydává měsíčně 4 200 Kč a na splátku jiných úvěrů 1 909 Kč měsíčně /viz zpráva o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 53-54 spisu/. Dne [datum] žalobkyně vyplatila částku ve výši 17 069 Kč /viz doklad o transakci na č. l. 45 spisu/. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přestože byl žalobkyní upomínán /viz přehled splácení na č. l. 55 – 57 spisu, upomínky na č. l. 40-42 spisu/. Žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila a dne [datum] žalovaného vyzvala k úhradě dluhu /viz odstoupení od smlouvy ze dne [datum] na č. l. 46 spisu, odstoupení od smlouvy a výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] na č. l. 47 spisu, podací archy na č. l. 51-52 spisu/. 6. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 17 069 Kč, kterou měl žalovaný splatit spolu s úrokem ve výši 33,7 % ročně v 36 měsíčních splátkách po 720 Kč a 86 Kč měsíčně na pojistném za pojištění schopnosti splácet úvěr a dále hradit poplatky dle sazebníku žalobkyně. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 17 069 Kč, poté co žalobkyně a žalovaný uzavřeli dle § 2395 o.z. smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím ve splátkách. Žalovaný však nesplácel úvěr tak, jak se zavázal a proto žalobkyně přistoupila k tomu, že od smlouvy o úvěru s žalovaným dopisem ze dne [datum] odstoupila. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 16 309,16 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 436,50 Kč a dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni postoupení ve výši 2 320,44 Kč a nákladů úvěru ve výši 1 500 Kč a za upomínání ve výši 1 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě dluhu, avšak ničeho neuhradil, resp. nebylo v řízení prokázáno, že uhradil více, než tvrdí žalobkyně. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 016 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 080 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 566,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 336 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství tzv. formulářových žalob v databázi soudu ISAS. 13. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.