13 C 64/2021-80 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 27 323,30 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalobkyně prostřednictvím mandatáře a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 19 936 Kč, částka byla dne [datum] převedena na účet prodejce. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky a pojištěním ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 087 Kč od [datum]. Když žalovaná řádně a včas nezaplatila ani první splátku, došlo k zesplatnění celého dluhu k [datum]. Dluh žalované činí 27 323,30 Kč, z toho přestavuje 3 605,88 Kč nezaplacení splátky do zesplatnění, 1 379,12 Kč smluvní úrok, 450 Kč pojištění, 16 330,12 Kč zbývající jistinu, 450 Kč za odesílání upomínek, 200 Kč účelně vynaložené náklady za odeslání oznámení o zesplatnění úvěru, 4 507,18 Kč smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy, 327 Kč smluvní pokutu za prodlení s hrazením jednotlivých splátek. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje 74 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná měla ke dni zahájení tohoto řízení na adrese uvedené shora adresu dlouhodobého přechodného pobytu /viz výpis z centrální evidence obyvatel na č. l. 51 - 52 spisu/. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů). 4. Soud učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně prostřednictvím mandatáře a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a sazebník. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla dne [datum] na účet prodejce za žalovanou peněžní prostředky ve výši 19 936 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit spolu s úrokem a pojištěním ve 24 měsíčních splátkách po 1 087 Kč. Žalovaná se zavázala v případě prodlení s úhradou měsíční splátky zaplatit žalobkyni jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné splátky a v případě prodlení s jinou platbou než měsíční splátkou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky. Žalovaná se zavázala platit další poplatky dle smlouvy a sazebníku /viz smlouvu o obchodním zastoupení č. l. 14 – 18 spisu, viz smlouvu o úvěru na č. l. 22 - 23 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 19 - 21 spisu, úvěrové podmínky na č. l. 24 – 29 spisu, sazebník na č. l. 30 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 31 spisu/. Žalovaná řádně a včas nehradila splátky úvěru, žalobkyně proto dluh žalované ke dni [datum] zesplatnila /viz přehled plateb na č. l. 32 – 33, 37 spisu, oznámení o zesplatnění včetně doručenky na č. l. 34 a 38 spisu/. Žalobkyně prověřila žalovanou v dostupných registrech, (Nebankovní registry klientských informací, Registr rizikových subjektů, Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb –SOLUS,), v interní databázi, v Explicitních listech, v insolvenčním rejstříku, v evidenci adres obecních/městských úřadu, registru hledaných osob, Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem, dále vycházel z informací poskytnutých žalovanou. Totožnost žalované žalobkyně ověřila z PO SR a z Potvrzení o přechodném pobytu vystaveného žalované /viz doklady na č.l. 64 – 65 spisu/. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne [datum] /viz předžalobní výzvu včetně poštovního archu na č. l. 35 – 36 spisu/. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně prostřednictvím mandatáře a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla na účet prodejce za žalovanou peněžní prostředky ve výši 19 936 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit spolu s úrokem a pojištěním ve 24 měsíčních splátkách po 1 087 Kč. Žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni smluvní pokuty a poplatky dle ujednání ve smlouvě. Když žalovaná řádně neplatila splátky úvěru, žalobkyně celý dluh žalované zesplatnila. Žalobkyně prověřila žalovanou v dostupných registrech, (Nebankovní registry klientských informací, Registr rizikových subjektů, Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb –SOLUS,), v interní databázi, v Explicitních listech, v insolvenčním rejstříku, v evidenci adres obecních/městských úřadu, registru hledaných osob, Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem, dále vycházel z informací poskytnutých žalovanou. Totožnost žalované žalobkyně ověřila z [anonymizována dvě slova] a z Potvrzení o přechodném pobytu vystaveného žalované. 6. Po právní stránce soud závazek s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně sice chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala žalobkyně žalované jistinu a žalované měla vzniknout povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky a úroky vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Žalobkyně se při ověřování schopnosti žalované splácet úvěr omezila pouze na informace získané od žalované, což nedoložila na prolustrování žalované v dostupných databázích uvedených shora, a to dle soudu neúplně. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně ověřovala skutečné příjmy a výdaje žalované. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost ověřovat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a smlouva je tak neplatná. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednán