16 C 339/2021-54 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [číslo], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], jenž měl být splacen nejpozději dne [datum]. S poskytnutím úvěru nebyl spojen žádný poplatek. Žalovaný zažádal o úvěr prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na kterých se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Žalovaný uhradil za vytvoření uživatelského účtu [částka], a to bankovním převodem. Po dokončení registrace zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu upomínán předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný i žalobkyně se k jednání soudu nedostavili bez řádné a včasné omluvy, ač byli k jednání řádně předvoláni. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vygenerovala smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do [datum] spolu s úrokem ve výši 0,30 % ročně (tento úrok odpovídá poplatku ve výši [částka], který žalovaný uhradil za vytvoření uživatelského účtu). RPSN činilo 0,30 %. Žalovaný při uzavírání smlouvy předložil právní předchůdkyni žalobkyně fotokopii svého občanského průkazu. Úvěr byl žalovanému vyplacen převodem na účet dne [datum], žalovaný však svůj dluh nehradil řádně a včas. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným z této smlouvy z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a to přestože soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru byla sjednána neplatně pro rozpor s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala informace ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Jelikož však žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně vyplatila žalovanému částku [částka], kterou žalovaný dosud ani z části přes výzvy žalobkyně nevrátil, je zjevné že lze žalobnímu nároku i tak plně vyhovět, a to však nikoli z titulu platně sjednané smlouvy o úvěru, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí, což má za důsledek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Avšak s ohledem na uvedené, kdy žalobkyně požaduje nadále po žalovaném pouze holou jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení taktéž pouze z této částky, bylo možné žalobě plně vyhovět, neboť takový nárok žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení. 7. Soud tak vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit (jednorázovou platbou), a to nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, avšak ve stanovené době finanční prostředky nevrátil. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající požadované nesplacené části jistiny. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky tak, jak je žalobkyně uplatnila (výrok I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS), neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, z částky [částka] za výzvu k plnění a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).