17 C 32/2022-39 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 3 968 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné splatné do [datum], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo [anonymizována tři slova]. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizována tři slova]. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 992 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný pojistné řádně nehradil a ke dni [datum] dlužil žalobkyni na pojistném částku 2 976 Kč. Žalobkyně proto žalovaného dopisem vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve lhůtě do [datum] a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva uvedeným dnem zanikne. Žalovaný ničeho neuhradil, pojistná smlouva ke dni [datum] zanikla a žalovaný za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni na pojistném částku 3 968 Kč, kterou neuhradil ani přes předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Dle § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto ji vyhověl. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, že žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal a tedy že žalobkyně má právo na zaplacení dlužného pojistné za dobu trvání smlouvy, zde konkrétně od 24. 9 2020 do [datum] v žalované částce. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení, tedy ve výši 8,25% ročně. 9. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 900 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS, když pouze zběžným náhledem do této databáze byla dohledána řada naprosto totožných žalob žalobkyně, kdy dluh žalovaného spočívá v neuhrazení pojistného.