18 C 51/2022-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období [datum] do [datum], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda, [registrační značka]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně a žalovaný sjednali dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda, [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 184 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný v souladu se smlouvou zaplatil první pojistné, čímž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaný žalobkyni uhradil první pojistné, dále mu však za období od [datum] do [datum] vznikl dluh v celkové výši 1 500 Kč. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě do [datum] a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno ukončení pojištění. Žalovaný byl poté vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, výzva byla zaslána dne [datum]. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Při právní kvalifikaci soud vycházel z § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) upravujících pojištění s přihlédnutím k ustanovením zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vznikne pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla ve smyslu § 2758 a násl. o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb. platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, když žalobkyně prokázala vznik právního vztahu z pojistné smlouvy i jeho obsah, včetně povinnosti žalovaného platit sjednané pojistné. S ohledem na zásadu, podle níž se negativní tvrzení (nezaplacení pojistného) neprokazují, bylo na žalovaném, aby prokázal, že dlužnou částku pojistného zaplatil. Jelikož žalovaný žádné důkazy v tomto směru nenavrhl, k žalobě se ani nevyjádřil, vycházel soud z pravdivosti tvrzení žalobkyně o existenci a výši předmětného dluhu. Žalobkyni tak podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. ve spojení s § 13 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniklo právo na zaplacení pojistného za dobu trvání pojištění do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Dlužné pojistné tak odpovídá alikvotní částce sjednaného pojistného ve výši 1 500 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou pojistného přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení z dlužného pojistného dle § 1970 o. z., která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).