9 C 2/2022-35 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaný stal přihlášeným držitelem televizního přijímače, a tedy poplatníkem televizního poplatku na základě přihlášky do příslušné evidence ze dne [datum]. Žalovaný však v plném rozsahu neplatil televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně v období od [datum] do [datum], následkem čehož mu vznikl vůči žalobkyni dluh na jistině v celkové výši [částka] ([částka] x [anonymizováno] měsíců) ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Za situace, kdy žalovaný je státním příslušníkem [anonymizováno] republiky soud posoudil svou pravomoc podle čl. 36 a 37dvoustranné smlouvy [číslo]. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 7. Žalobkyně je provozovatelkou veřejného televizního vysílání a příjemkyní televizních poplatků. Výše televizního poplatku činí od [datum] částku [částka] měsíčně. Žalovaný se [datum] přihlásil jako držitel televizního přijímače do evidence poplatníků televizního poplatku /viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence České pošty na č. l. 7 spisu/. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek po [částka] měsíčně v období od [datum] do [datum], ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván, a proto za výše uvedené období dluží žalobkyni částku ve výši celkem [částka] /viz předžalobní výzvu na č.l. 8-9 spisu včetně dodejky na č. l. 10 spisu/. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z každého neuhrazeného poplatku od 16. dne příslušného měsíce do dne vyhotovení žaloby /viz specifikaci výpočtu úroků z prodlení na č. l. 11 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by přijímač odhlásil před uplynutím rozhodného období nebo že by splňoval podmínky pro osvobození od televizního poplatku. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle ust. § 3 odst. 2 uvedeného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 10. Dle ust. § 6 uvedeného zákona činí měsíční výše televizního poplatku [částka]. 11. Dle ust. § 7 odst. 2 věty první uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 12. Dle ust. § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně, žalovaný však svou povinnost nesplnil, neboť neuhradil poplatky za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka]. 17. Žalobkyně je sice v řízení zastoupena advokátem, avšak soud s ohledem na níže uvedené nepovažoval náklady na právní zastoupení v dané věci za účelné, a proto žalobkyni přiznal pouze paušální náhradu nákladů stejně, jako by náležela účastníku řízení, který by v řízení zastoupen nebyl. Při posouzení účelnosti nákladů na zastoupení advokátem se soud plně ztotožnil se závěry Ústavního soudu vyslovenými v nálezu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne [datum], v němž Ústavní soud uzavřel, že Česká televize sice není součástí státní moci, ale stát pro její fungování vytváří podmínky ve formě zákonných záruk a ve srovnání s ostatními subjekty působícími v mediálním prostoru má tak značně odlišné postavení. Lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Již v předchozích rozhodnutích (nálezy sp. zn. I. ÚS 2929/07, I. ÚS 1452/09, IV. ÚS 1087/09) Ústavní soud konstatoval, že tam kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Ústavní soud dospěl k závěru, že Česká televize je v převážné míře financována z televizních poplatků. Pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc není ve srovnání s ostatními případy vymáhání neuhrazených televizních poplatků nikterak specifická, nelze považovat náklady na zastoupení advokátem v dané věci za účelně vynaložené.